on-line
Zákon o služebním poměru očima obyčejného hasiče
Milí kolegové, kamarádi,
rok 2007 měl být rokem, který měl přinést stabilizaci bezpečnostních sborů, vyšší mzdu a větší sociální jistoty příslušníků…… alespoň podle slov Důvodové zprávy k zákonu o služebním poměru a slov současného ministra vnitra. Dosavadní právní úprava nebyla zcela jistě nejlepší a bylo třeba ji změnit. Zda-li se to povedlo, posuďte sami.
.
Hodnostní označení
Zákon stanoví, že příslušníkovi ve služební hodnosti náleží hodnostní označení. Hodnost dosažená příslušníkem podle dosavadních právních předpisů zaniká dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. k 31.12.2006
.
Služební hodnost Hodnostní označení
a) referent rotný,
b) vrchní referent strážmistr,
c) asistent nadstrážmistr,
d) vrchní asistent podpraporčík,
e) inspektor praporčík nebo nadpraporčík,
f) vrchní inspektor nadpraporčík nebo podporučík,
g) komisař poručík nebo nadporučík,
h) vrchní komisař kapitán nebo major,
i) rada podplukovník nebo plukovník,
j) vrchní rada plukovník,
k) vrchní státní rada plukovník.
.
K 31.12.2006 byly dosavadní hodnosti zákonem zrušeny. Neexistuje kontinuita mezi zrušenými hodnostmi a nově zavedeným hodnostním označením. Hodnostní označení je zcela novým prvkem a nelze jej chápat jako povýšení, či naopak degradaci, i když vzhledem ke stejnému pojmenování původních hodností a nových hodnostních označení může tento dojem změna vzbuzovat.
.
Nevím, jak moc komu na tom záleží, ale pokud za hodnostní označení není nárok na příjem, pak mi přijde šumafuk, co mi svítí na ramenou. (-: I když je docela zajímavé, dívat se na kolegy, kteří jsou u hasičů 30 let a museli těžce odebrat z výložek. Ti, kteří byli dříve povýšeni za mimořádné činy spojené s nasazením života, za odvahu, záchranu lidského života apod., se můžou cítit dotčeni zcela oprávněně. S hodností šly ruku v ruce finance a o ty vlastně teď přišli, protože většinou měli hodnosti, na které by nedosáhli ani po x letech služby.
.
.
Prezident republiky může jmenovat ředitele bezpečnostního sboru, jeho náměstka nebo vedoucího organizační části bezpečnostního sboru na návrh vlády do hodnosti brigádní generál, generálmajor nebo generálporučík. Všimli jste si taky, že náš nejvyšší je stále genmjr., i když by měl být plukovník? Pokud vím, žádné jmenování prezidentem doposud neproběhlo.
.
.
Služební poměr na dobu určitou a neurčitou
.
Zákon rozlišuje služební poměr na dobu určitou a služební poměr na dobu neurčitou, přičemž do služebního poměru na dobu určitou v trvání 3 let se zařadí příslušník při prvním přijetí do služebního poměru a podle § 215 odst. 8 i příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních předpisů trvá kratší dobu než 3 roky a to na dobu zbývající do uplynutí 3 let.
.
Přečetl jsem si několik internetových diskusí a služební poměr na dobu určitou byl jedním z nejdiskutovanějších témat. Někteří příslušníci se domnívají, že se zde jedná o retroaktivitu (zpětná účinnost právního předpisu), která se pokládá za nepřípustnou, neboť je v rozporu s požadavky právní jistoty občanů. Někde jsem se dočetl, že o retroaktivitu se však jednat nemůže, neboť zákon nemění zpětně právní vztahy, ale nastoluje vztahy zcela nové. Myslím, že to je na docela slušnou právní diskusi. Podstatný ovšem je dopad na některé naše kolegy. Zpětné zařazení do služebního poměru na dobu určitou považuji u příslušníků, kteří již měli smlouvu na dobu neurčitou minimálně za pěkný podraz a nemorálnost ze strany zákonodárce. Důsledkem bude ztížení jejich společenského uplatnění. .Jak se asi bude tvářit banka, když takový příslušník přijde požádat o úvěr, respektive o hypotéku na rodinný dům, na který má již vydané stavební povolení, nebo již dokonce dům rozestavěný? Loni by hypotéku nejspíše dostal. Letos? Řeknou mu, přijďte, až budete mít smlouvu na dobu neurčitou a my budeme mít nějakou záruku vaší bonity…. To je ta sociální jistota, kterou měl pan Langer na mysli?
.
Ke služebnímu poměru na dobu určitou se váže služební zkouška. Jestliže příslušník úspěšně vykoná služební zkoušku a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň dobrých výsledků ve výkonu služby, zařadí se po uplynutí služebního poměru na dobu určitou do služebního poměru na dobu neurčitou. Četli jste obsah služební zkoušky? Vřele doporučuji přečíst si nařízení vlády 506/2004 a prováděcí předpis generálního ředitelství. Pokud se zkouška bude důsledně dodržovat, pak si určitě nezadá s jedním semestrem na vysoké škole! Některé naše kolegy totiž čekají např. právní předpisy ústavního, správního či trestního práva, znalosti Evropské unie apod. Samozřejmě k tomu ještě plus zkoušky z jednotlivých odborností, vyplývajících z požadavků na konkrétní pracovní zařazení. To budeme inteligenti (-:
.
Vznik, změny a skončení služebního poměru
.
Vznik služebního poměru
.
Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky, který mimo jiné požadavky je bezúhonný, zdravotně, osobnostně a fyzicky způsobilý k výkonu služby. Tyto požadavky musíme samozřejmě splňovat i v celém průběhu služebního poměru. Co se rozumí bezúhonností, zdravotní, osobnostní a fyzickou způsobilostí upravuje zákon spolu s prováděcími vyhláškami celkem podrobně, i když některé formulace a výrazy jsou pro vzdělanější jedince, než jsem já (-: Zákon 361/2003 ovšem zrušil vyhlášku 324/2001, kterou se stanovily požadavky na fyzickou a zdravotní způsobilost příslušníků HZS. Účinnosti nabyla nová vyhláška 393/2006 o zdravotní způsobilosti. Fyzickou přípravu v současné době upravuje Pokyn generálního ředitele č. 26 z roku 2006.
.
Změny služebního poměru
.
Změny služebního poměru se týkají obsazování volných služebních míst (ustanovení na volné služební místo, výběrové řízení), převedení na jiné služební místo, záloh a dalších změn
.
služebního poměru (převelení, služební cesta, studijní pobyt, zproštění výkonu služby) Zejména poslední položka je hodně zajímavá. V ustanovení § 40 se hovoří o tom, že příslušník musí být zproštěn výkonu služby na dobu, po kterou je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu, kázeňského přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku nebo jiného správního deliktu, jestliže by jeho ponechání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho jednání. Co když někdo na vás podá trestní oznámení, policie bude věc prověřovat a vy budete důvodně podezřelý? Postaví vás mimo službu? Kdo vám pak všechno nahradí, když nakonec nebude pravomocně rozhodnuto o vaší vině? Naproti tomu § 186 nám říká, že na příslušníka, o jehož kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, se vede řízení, se do doby, než je o jeho vině pravomocně rozhodnuto, hledí, jako by byl nevinen. Presumpci (předpoklad) neviny stanoví i Listina základních práv a svobod (pro trestním řízení). Jak může být příslušník zproštěn výkonu služby, když se na něj má do doby, než je o jeho vině pravomocně rozhodnuto, hledět, jako by byl nevinen? Bylo by zajímavé sledovat, jak by takový příslušník dopadl, kdyby se svých práv domáhal soudně.
Pozor na výběrové řízení. Do výběrového řízení se může přihlásit příslušník, který má služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost požadovaná pro volné služební místo
a podle závěru služebního hodnocení musí dosahovat alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby. Služební hodnocení považuji za velmi subjektivní. Pokud se vašemu nadřízenému nelíbíte, máte po kariéře ve sboru! Vlezprdelkám třikrát nazdar! Do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost o
Zákon dále stanoví vyjímku na vzdělání. Už zase? Příslušníka je totiž možné dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanovit na služební místo, pro které nesplňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenovat do služební hodnosti stanovené pro toto služební místo, nejdéle však na dobu 6 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, nebo nejdéle na 4 roky, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, nebo nejdéle na 5 let, jestliže nesplňuje střední vzdělání s maturitní zkouškou. Takovýto příslušník se stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu určitou. Jen by mě zajímalo, jak se to bude praktikovat. To jako příslušník, který má vyjímku 4 roky, přijde den před uplynutím této doby za služebním funkcionářem, zamává mu před nosem potvrzením ze školy, že letos začal studovat a pak hurá, z rodinných důvodů přeruší studium? Nebo bude muset tento příslušník na konci této doby prokázat, že splňuje stanovený stupeň vzdělání? V tom případě je to ale docela terno, pokud jste si nepodali letos přihlášky, už to asi vzhledem k délce studia nestihnete. Na jak dlouho je vlastně vyjímka při požadavku vyššího odborného vzdělání?
.
Skončení služebního poměru
.
Zákon taxativně stanoví způsoby skončení služebního poměru a to:
a) uplynutím doby určité,
b) propuštěním,
c) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,
d) dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovršil věku 65 let. (nevíte někdo náhodou, kolik má kancléř generálního ředitele let?)
.
Tady je několik zajímavých postřehů. Tak např.:¨
.
Příslušník musí být propuštěn, jestliže byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka. Co se rozumí rozpory s požadavky kladenými na příslušníka, je zřejmě otázkou právního výkladu služebního funkcionáře. (-: Třeba, že strojník ve svém volnu svým osobním vozidlem způsobí dopravní nehodu se zraněním, které bude mít charakter ublížení na zdraví?
.
Příslušník musí být propuštěn, jestliže porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru. Co se rozumí způsobilostí ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru, je zřejmě taky otázkou právního výkladu služebního funkcionáře. (-:
.
Příslušník musí být propuštěn, jestliže mu byl uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti. Tento trest se totiž ukládá za kázeňský přestupek se zvlášť škodlivým následkem, za porušení povinnosti vyplývající z omezení práv příslušníka, za jednání, kterým příslušník porušil služební slib (tady pozor, nesmíme být váhaví, protože slib mimo jiné říká: „nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život“), za opakované spáchání kázeňského přestupku se škodlivým následkem, jestliže předcházející uložení kázeňských trestů nevedlo v období 3 let k obnovení služební kázně příslušníka, za jednání, které má znaky přestupku a je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, anebo za opakované dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení. A opět zřejmě rozhoduje právní výklad služebního funkcionáře……
.
Příslušník musí být propuštěn, jestliže porušil omezení stanovená v § 47 nebo § 48. Dejte si pozor, abyste náhodou neagitovali ve prospěch nějaké politické strany či politického hnutí. A nevykonávejte žádnou jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona (vyjma případů uvedených v § 29,
Může to mít nedozírné následky…….
.
Jak vidíte, svou existencí si nemůžete být nikdy jistí! A jsme opět u sociálních jistot příslušníků avizovaných panem Langrem.
.
Základní povinnosti příslušníka a omezení jeho některých práv
Základní povinnosti příslušníka:
.
Příslušník má povinnost zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmu služby se zájmy osobními a ohrozit důvěru v nestranný výkon služby. Dále má povinnost ohlašovat vedoucímu příslušníkovi závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby, a skutečnost, že byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, bez zbytečného odkladu. Budete-li tedy trestně stíháni za nějaký trestný čin, asi nemáte oznamovací povinnost vůči zaměstnavateli. Tudíž nemůžete být ani zproštěni výkonu služby….. (když nikdo nic neví) Nebo máme povinnost oznamovat svému zaměstnavateli, že je proti nám vedeno trestní řízení?
.
Omezení práv příslušníka:
.
Už jsme si asi všichni zvykli, že nesmíme být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch. Na co si ale nezvyknu nikdy, je že mi někdo chce až takhle diktovat, co smím, nebo spíše nemůžu dělat ve svém volném čase, kdy nejsem ve službě. Zákon totiž říká, že příslušník nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona; toto omezení se nevztahuje na případy uvedené v § 29 (záloha činná), 31 (záloha zvláštní) a § 33 písm. a) (rodičovská dovolená) a na další činnosti stanovené interními akty vydanými řediteli bezpečnostních sborů. Tímto interním aktem je u HZS Pokyn č. 20 generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 21.12.2006, kterým se provádějí některá ustanovení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Původní smysl toho všeho je, aby příslušníci bezpečnostních sborů byli plní síly a elánu pro výkon služby a nechodili do práce zničení ze svých vedlejšáků. Náš pokyn povoluje např. ty činnosti vedoucí ke zdokonalení příslušníka v odborné způsobilosti nebo specializaci vyžadované na služebním místě, na kterém je příslušník ustanoven (např. řízení vozidel nad 3,5 t, dřevorubecké činnosti řetězovou motorovou pilou, práce ve výšce a nad volnou hloubkou, výkon činnosti ve výjezdové skupině zdravotnické záchranné služby). To aby měl příslušník nějakou praxi ve své odbornosti a organizaci to nic nestálo!!! I když je to za předpokladu že vykonávané činnosti nebudou žádným způsobem narušovat výkon služby nebo ohrožovat připravenost k výkonu služby, je docela možné, že hasič-pilař po celodenním rubání v lese, přijde na druhý den do práce svěží, strojník po noční službě na linkovém autobusu bude maximálně odpočinutý… apod. Tímto nechci útočit na uvedené funkce, ale poukázat na nesmyslnost těchto omezení. Mělo by být věcí každého z nás, jak dokážeme být zodpovědní a připravení na nadcházející den služby. Tyto ustanovení stejně nikomu nezabrání v tom, aby si zašel na ples či diskotéku, šel do postele ve tři ráno a v sedm byl ve službě. Takže proč? Přivydělávat si vedlejší činností bylo vzhledem k volnu jako stvořené pro směnové hasiče. Že by to snad bylo někomu trnem v oku? Stejně tak jako příplatky za soboty, neděle, svátek a noc? Bohužel, platná norma je v tomto směru dalším omezením pro směnové hasiče, zejména pro ty, kteří jsou dost šikovní a schopní. Ti kromě snížení služebního příjmu přijdou ještě o peníze z vedlejšáku…. )-:
.
Taky jsem zaregistroval, že mezi činnostmi, na které se nevztahuje zákaz výdělečné činnosti není funkce přísedícího soudu, ačkoli tato funkce se považuje za výkon veřejné funkce, která je podle zákona překážkou ve službě z důvodů obecného zájmu a příslušník má tudíž nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu!!! Snad jedině že by funkce přísedícího nebyla výdělečnou činností……. (-:
.
Jo a kdybyste náhodou nějakou činnost mohli a chtěli vykonávat, nepotřebujete k ní souhlas služebního funkcionáře!!! Nebo jste někde četli, že ano? A vedlejšák můžete mít klidně senátora nebo poslance (-:
.
Doba služby, služební pohotovost a doba odpočinku
.
Základní doba služby
.
Základní doba služby příslušníka činí 37,5 hodiny týdně. Při nerovnoměrném rozvržení doby služby se rozvrhne doba služby tak, aby průměrná doba služby za období 3 kalendářních měsíců a v odůvodněných případech za období kalendářního roku nepřesáhla základní dobu služby v týdnu. Za směnu v celkovém trvání 16 hodin se u příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky považuje časový úsek v rozsahu 24 hodin, v němž je mimo výkon služby v trvání 16 hodin stanovena služební pohotovost v místě, kde jinak příslušník vykonává službu (dále jen "služebna") v trvání 8 hodin.
.
a) Za celý rok činí FPD včetně svátků pro denního zaměstnance 261 dnů, což je 1957,5 hodin.
b) Za celý rok činí FPD pro příslušníka na KOPIS na směně „A“ 184 směn, což je 2024 hodin.
c) Za celý rok činí FPD pro příslušníka na výjezdu na směně „A“ 121 směn, což je 1936 hodin.
.
U příslušníků na 12 hodinových směnách je tedy dán předpoklad hodin navíc nad FPD při srovnávacím období. Tyto hodiny by měly být tedy zohledněny při plánování doby služby za dané období. Někdo může podotknout, že výjezdoví hasiči (24 hod. směny) odpracují za rok méně hodin než denní příslušníci. Tady je v tom však malý fígl. Denním příslušníkům se do FPD započítává pro rok 2007 10 svátků, což je 75 hodin! Ustanovení zákona § 112 totiž říká: Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí. Tyto hodiny (ne v den konkrétního svátku ale v celém součtu za srovnávací období) však odpracují všichni směnoví příslušníci!!! Konkrétní výsledek je tedy takový: (bez odečteného nároku na dovolenou, ozdravné pobyty apod.)
.
a) Za celý rok odpracuje denní příslušník 251 dnů, což je 1882,5 hodin
b) Za celý rok odpracuje příslušník na KOPIS na směně „A“ 184 směn, což je 2024 hodin (+ 184 hodin pohotovosti na pracovišti)
c) Za celý rok odpracuje příslušník na výjezdu na směně „A“ 121 směn, což je 1936 hodin. (+ 968 hodin pohotovosti na pracovišti)
.
Už vidíte ten konkrétní rozdíl? Těch 75 hodin za svátky ovšem nikdo při plánování směn nezohlední.
.
Služba přesčas
.
Podle § 54 lze příslušníkovi v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. V tomto případě se uplatní ustanovení § 112 odst.2 zákona: Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.“
.
Jestliže ovšem bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad tento rozsah. V tomto případě se uplatní ustanovení § 125 odst.1 zákona: „Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná“.
.
Od toho je třeba odlišit přesčas, který je výkonem služby v době služební pohotovosti. Za tento výkon služby má příslušník nárok na služební příjem. (viz stanovisko GŘ) V tomto případě se použije ustanovení § 126 odst.3 zákona: „Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby v době služební pohotovosti“. Odměna za služební pohotovost mu v takovém případě nenáleží.
.
V praxi to znamená, jestliže tedy hasič vyjede v noci (v době pohotovosti), má nárok na služební příjem. Jestliže bude povolán do zálohy, bude mít na stanici pohotovost a vyjede, má opět nárok služební příjem. Tady je třeba upozornit, že se počítají pouze celé hodiny. Jestliže ovšem hasič vyjede k zásahu např. před koncem své služby a vrátí se až na poledne, nebude mít nárok na žádné NV ani služební příjem a jeho přesčasové hodiny budou putovat do 150.
Z výše uvedeného vyplývá:
a) Existuje služba přesčas, která spadá do 150 hodin v kalendářním roce. Tato služba přesčas je neplacená.
b) Existuje služba přesčas, která je nad rámec 150 hodin v kalendářním roce. Za tuto službu přesčas má příslušník nárok na NV či služební příjem. Tuto službu přesčas lze ovšem nařídit jen v případě vyhlášení krizového stavu nebo ve vyjímečných případech ve veřejném zájmu.
c) Existuje služba přesčas, která je výkonem služby v době služební pohotovosti. Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v důležitém zájmu služby, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas. Za tuto službu přesčas má příslušník nárok na služební příjem.
.
Nikde jsem se ale nedočetl, že by existovala služba přesčas, která by byla nad rámec 150 hodin, vyjma služby v případě vyhlášení krizového stavu nebo ve vyjímečných případech ve veřejném zájmu. Nerozumím tedy řečem, které slyším, že jestliže budu mít naplněných 150 hodin, pak za každou další hodinu budu mít nárok na její proplacení. Podle § 54 lze totiž příslušníkovi v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce!!! A kde jinde se, prosím vás, pracuje zadarmo?
.
Zde chci uvést vystoupení Ivana Langera k novele zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (sněmovní tisk 1002) - prvé čtení (úryvek):
.
Tato novela ruší limit 300 neplacených přesčasových hodin pro směnové příslušníky, avšak desetiprocentní kompenzace této zrušené povinnosti zůstává zachována. Tady bych mohl odkázat na genezi ustanovení 300 bezplatných hodin, navýšení ze 150 na 300, které bylo kompenzováno právě desetiprocentním nárůstem tarifu. Jestli ale tato novela snižuje počet neplacených přesčasových hodin zpětně na 150, potom je zcela nelogické, aby paušální kompenzační ustanovení o navýšení 10 procent zůstávalo i nadále.
Už jsem zde hovořil o snížení počtu 300 neplacených přesčasových hodin. Myslím si, že snížení na 150 hodin a zachování desetiprocentního navýšení tarifů - pro toto rozhodnutí chybí jakékoli opodstatnění. V praxi totiž povede opět k jednomu jedinému výsledku, a to je prohloubení platových nerovností mezi určitými kategoriemi příslušníků bezpečnostních sborů. Opět to povede k tomu - když to hodně zjednoduším - že podřízený díky čárkovému systému dostane ve svém důsledku vyšší plat než jeho nadřízení - služební funkcionář, který nepracuje ve směnném provozu, ale od kterého se důvodně očekává, že je v práci prakticky 24 hodin, neboť nese odpovědnost za své podřízené.
Přiznám se, že mi skutečně připadá nelogický stav, kdy podřízený má díky špatně nastavenému systému odnášet si domů vyšší plat než jeho nadřízený. Myslím, že to není dobré a že to vůbec není proti objemu a kvalitě práce toho podřízeného, ale je to o tom, jestli zákon bude obsahovat principy kariérního řádu, principy pozitivní motivace, či nikoli.
.
Služba v noci .
Služba v noci je služba konaná v době od 22 hodin do 6 hodin. Bohužel bez příplatku….. Nedávno naše vláda remcala o tom, že se v obchodech nebude moci prodávat i v noci, že to člověku strašně narušuje biorytmus, že je to hrozně škodlivé. Hasič či policista není zřejmě člověk, jelikož noci ve službě tráví úplně normálně.
.
Přestávky ve službě
. Přestávka na jídlo a odpočinek. Příslušník má nárok na přestávku ve službě na jídlo a odpočinek, nejdéle po každých 5 hodinách nepřetržitého výkonu služby, jestliže služební funkcionář nerozhodne na žádost příslušníka jinak, a to při trvání směny
. a) do 9 hodin v rozsahu 30 minut,
.
b) nad 9 hodin v takovém rozsahu, aby jedna přestávka činila 30 minut a ostatní přestávky činily nejméně 15 minut.
.
Přestávka ve službě na jídlo a odpočinek se nezapočítává do doby služby. Ale pro směnové příslušníky je to doba pohotovosti, za kterou jim náleží odměna za služební pohotovost.
.
Služební pohotovost
Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v důležitém zájmu služby, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas. Služební pohotovost vykonává příslušník mimo dobu služby na služebně určené služebním funkcionářem nebo mimo ni v místě trvalého pobytu (ubytování) nebo na jiném místě určeném služebním funkcionářem na žádost příslušníka. Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby v době služební pohotovosti. Odměna za služební pohotovost mu v takovém případě nenáleží. Dále viz. odměna za služební pohotovost.
.
Doba odpočinku
.
a) Nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými směnami
Příslušník má nárok na nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými směnami v trvání nejméně 10 hodin. Jestliže vykonává službu přesčas, lze mu nepřetržitý odpočinek zkrátit až na 6 hodin.
.
b) Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Příslušník má v každém týdnu nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 36 hodin. Jestliže vykonává službu přesčas, lze mu nepřetržitý odpočinek zkrátit až na 12 hodin.
.
c) Dovolená
Příslušník má nárok na 6 týdnů dovolené v kalendářním roce. Pro denního příslušníka je to 37,5 x 6 = 225 hodin. Nesmíme ovšem zapomínat i na svátky. V roce 2007 je to 10 svátků, to znamená že denní příslušník bude doma celkem 300 hodin. (225+75)
Propočítejme si nárok směnových příslušníků na počet dovolené.
a) Příslušník na 12 hodinových směnách by podle přepočtu měli mít nárok na 20,45 směn dovolené. (225:11). Celkem tento příslušník bude doma 225,5 hodin. (20,5x11) Srovnejme s denním příslušníkem.
b) Příslušník na 24 hodinových směnách by podle přepočtu měli mít nárok na 14,06 směn. Celkem tento příslušník bude doma 224 hodin. A opět se nabízí srovnání s denním příslušníkem.
Pan Langer do nekonečna omílá pozitiva zákona. Jaké a pro koho? Týden dovolené navíc! Výjezdovým hasičů vzali dvě směny dodatkové dovolené a dvě směny přidali. To je 0 navíc, Ivane!
Co se týká čerpání dovolené, tak služební funkcionář je povinen příslušníkovi, jehož služební poměr trval celý kalendářní rok, určit čerpání dovolené nejméně v délce 2 týdnů v kalendářním roce. To je jedna třetina, tak jsem zvědavý, jestli to bude u výjezdových hasičů 5 směn nebo 4 (-: a na KOPISu 6 nebo 7. Dovolená se musí samozřejmě vyčerpat do konce roku.
Pozor! Služební funkcionář může v důležitém zájmu služby změnit příslušníkovi určený nástup dovolené nebo jej z dovolené odvolat. Vznikne-li příslušníkovi v souvislosti se změnou určeného nástupu dovolené nebo v souvislosti s odvoláním z dovolené majetková újma, má nárok na její náhradu. Že by nám proplatili zaplacenou dovolenou???
Služební volno s poskytnutím služebního příjmu
Nemůže-li příslušník službu vykonávat z důvodu obecného zájmu, má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu. Tímto obecným zájmem je výkon veřejné funkce, plnění občanské povinnosti a výkon jiného úkonu v obecném zájmu, který nelze uskutečnit mimo dobu služby.
Za výkon veřejné funkce se považuje zejména výkon povinností, které vyplývají příslušníkovi z funkce člena zastupitelstva územního samosprávného celku a přísedícího.
Za plnění občanské povinnosti se považuje zejména výkon povinnosti svědka, znalce nebo tlumočníka předvolaného k jednání soudu nebo správního úřadu.
Jiným úkonem v obecném zájmu je např. dárcovství krve nebo dalších biologických materiálů, účast na zásahu jednotky Sboru dobrovolných hasičů.
Služební volno pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejné funkce nebo plnění občanské povinnosti se poskytne na dobu nezbytně nutnou. Služební volno na dobu nezbytně nutnou se při dárcovství krve poskytne na cestu k odběru, na odběr a na cestu zpět a dále k zotavení po odběru, jestliže tyto skutečnosti zasahují do doby služby v době 24 hodin od nástupu cesty k odběru, a v době 48 hodin, jde-li o odběr dalších biologických materiálů. Nedojde-li k odběru, poskytne se služební volno jen na nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě.
Dárcovství krve je jiným úkonem v obecném zájmu. Příslušník má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu. Ale jen v případě, že tento úkon nelze uskutečnit mimo dobu služby. Znamená to tedy, že denní příslušník může jít ve své pracovní době a směnový nikoli, protože může tento úkon uskutečnit ve svém volnu mimo své směny?
Služební volno při důležitých osobních překážkách ve službě Nemůže-li příslušník službu vykonávat z důvodu důležitých osobních překážek ve službě, má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu. Tyto překážky jsou např.:
- vyšetření nebo ošetření příslušníka ve zdravotnickém zařízení, (v nezbytně nutném rozsahu)
- doprovod manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět v souvislosti s porodem dítěte, (bohužel ne už na vlastní porod), (v nezbytně nutném rozsahu)
- doprovod člena rodiny do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření, jestliže to nezbytně vyžaduje jeho věk nebo zdravotní stav, (v nezbytně nutném rozsahu)
- nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadného dopravního prostředku, (no hurá!) (v nezbytně nutném rozsahu)
- vlastní svatba (2 dny), svatba dětí nebo rodičů (1 den)
- obstarání pohřbu člena rodiny včetně účasti na něm (2 dny), účast na pohřbu člena rodiny (1 den)
Služební volno bez poskytnutí služebního příjmu
Příslušníkovi se na jeho žádost poskytne služební volno bez poskytnutí služebního příjmu, nebrání-li tomu vážný zájem služby. No, někdy to zkusím a bude mi řečeno: „Až budeš mít vybranou dovolenou“.
Ozdravný pobyt
Příslušník, jehož služební poměr trval alespoň 15 let, má nárok na ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 dnů nepřetržitě v kalendářním roce. Tak se hází všichni do jednoho pytle! No aspoň někde jsme si rovni (-: I když, mokří hasiči by si tady měli být rovnější (-: Všichni jistě chápete proč. Neberu kancelářským nárok na ozdravný pobyt, ale neměl by aspoň tady být nějaký rozdíl? Zjevně není vůle. V kancelářích mají mnohdy vyšší rizikový příplatek, na preventivky nechodí každý rok a přitom mají nárok na ozdravný pobyt za stejných podmínek! Výjezdovým navíc vezmou dvě směny dodatkové dovolené za službu zdraví škodlivou a zvlášť obtížnou………To je vskutku spravedlivý systém!
Odpovědnost příslušníka za škodu
Příslušník odpovídá bezpečnostnímu sboru za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním. Příslušník je povinen uhradit bezpečnostnímu sboru skutečnou škodu v penězích nebo uvedením věci do předešlého stavu. Výše náhrady škody se určí s přihlédnutím k míře zavinění příslušníka. Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního služebního příjmu.
Příslušník neodpovídá za škodu, která vyplývá z rizika výkonu služby. Už vidím, jak se tím vychází vstříc……
Naproti tomu je dobré vědět, že bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu na věci, kterou nosí běžně do služby, jestliže si ji odloží ve služebně na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Bezpečnostní sbor dále odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem. Za služební úraz se ovšem nepovažuje úraz vzniklý při cestě do služby a zpět, při ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k němu a zpět (vyjma vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedené na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci včetně cesty k němu a zpět). Služebním úrazem je také úraz, který příslušník utrpěl při cestě do místa plnění služebních úkolů a zpět při vyslání na služební cestu, na studijní pobyt nebo při převelení.
Služební příjem
Ano, to je to gró, proč vlastně chodíme do práce. Za odvedenou práci, požadujeme odměnu. Slovy Listiny základních práv a svobod máme „právo na spravedlivou odměnu za práci“. Jak se však tahle spravedlivá odměna po novém roce změnila?
Nové povinnosti a omezení práv příslušníků měly být podle důvodové zprávy k zákonu o služebním poměru vykompenzovány navýšením finančních prostředků v řádu několik desítek procent. To byla i slova našich některých poslanců. Bohužel finanční prostředky na rozjezd nového zákona se nenašly, a tak se přistoupilo v roce 2004 k jeho odložení. A tak se to ještě opakovalo. Finanční prostředky se však nenašly ani v roce 2006 (pro poslance to neplatí, pro ně se našly), ale při porodních bolestech, kdy se rodila naše vláda, nebyla vůle, aby se zákon opět odložil. Zatímco státní zaměstnanci dostali přidáno v průměru 5%, pro příslušníky bezpečnostních sborů měly být uvolněny finance pro nárůst 7,5%. A ejhle, dostal jsem platový výměr, spočítal si plat za rok 2006 (bez odměn), podělil
Složky služebního příjmu:
- základní tarif
Na konci roku vydala vláda nařízením stupnici základních tarifů. Hodně nešťastnou…. Alespoň pro směnové příslušníky, u nichž došlo k navýšení proti základní tabulce denních zaměstnanců o 10%. (do 10% navýšení základního tarifu zahrnuli takřka vše co mohli - příplatky za noční, so, ne a svátky) Na první pohled pěkné. Jenže v roce
Pokud vám bude „deňák“ tvrdit, že si proti roku 2006 pohoršil, tak buď lže, nebo měl vysoké osobní, které je prozatím u naší organizace pozastaveno a čeká se, jak se to finančně vyvrbí.
Tarifní třída a tarifní stupeň
Pro služební místo příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Vláda stanovila nařízením katalog činností v bezpečnostních sborech, kde dochází k zařazení příslušníků do jednotlivých tarifních tříd podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti jimi vykonávané činnosti. Základní charakteristiky tarifních tříd příslušníků bezpečnostních sborů jsou uvedeny v příloze č.1 zákona o služebním poměru. Můžete si je přečíst, já tomu ale nerozumím (-:
Komentář k zařazování do tarifních tříd asi není třeba, obrázek jste si určitě již udělali. Stačí se podívat např. na zařazení operačních techniků a operačních důstojníků na krajském operačním a informačním středisku. V 16 tarifní tabulce byl rozdíl mezi OT a OD jedna třída a teď v 11 tarifní je dvě. Člověk by řekl, že když jde počet tarifů dolů, měly by se rozdíly zmenšovat. A takových věcí by se našlo.
Základní tarify se v tarifních třídách odstupňovávají podle získaných odborných zkušeností ve tříletých časových úsecích do 12 tarifních stupňů, přičemž získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe. Tady je zajímavé, že se do praxe započítává i doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby. Přitom tato doba se nezapočítává do doby rozhodné pro výsluhové nároky ani do doby trvání služebního poměru, která je podstatná pro zařazení do služební hodnosti a pro určení služebního poměru na dobu neurčitou. To se mi jeví nelogické. Proč? Jak se může základní vojenská služba započítávat do praxe a přitom ne do doby trvání služebního poměru? Nemělo by to být spíš obráceně? Vždyť základní vojenská služba je přece službou státu a z toho vyplývá, že by se tedy měla započítávat zejména do doby rozhodné pro určení výsluhových nároků. Tak jakápak praxe? Jedině hasič na vojně. Prostě nerozumím…..
Je tady přece jen jedno pozitivum, ale jen na oko. Příslušníci, kteří nesplňují stanovený stupeň vzdělání již nemají krácenou praxi pro určení platového stupně, ale je jim započítaná celá praxe. Toto pozitivum je ale vyváženo služebním poměrem na dobu určitou.
Problém ve výši financí v tabulce je podle mého názoru zejména u těch příslušníků, kteří jsou zařazeni ve směnném provozu (příplatky so, ne, svátek) a mají krátkou praxi. U směnových příslušníku s delší dobou praxe již dochází k výraznějším finančním skokům mezi jednotlivými stupni (jeden stupeň cca 700 až 1 000 kč, dříve to bylo 200-300 kč), tudíž by si neměli pohoršit tak výrazně nebo vůbec. Tyto tarifní stupně jsou jistě vítaným jevem, přesto si myslím, že rozdíl mezi jednotlivými stupni je hodně výrazný. Zajímalo by mě, co chce Listina základních práv a svobod říct svou větou v článku 28: Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci. Jinými slovy – za stejnou práci, stejnou odměnu?
- příplatek za vedení
Další zajímavá položka. Příplatek za vedení je měsíčně poskytovanou složkou služebního příjmu, na niž má nárok vedoucí příslušník. Konkrétní rozpětí příplatků za vedení stanoví ředitel bezpečnostního sboru. V loňském roce jsem za funkci operačního důstojníka měl přiznaný příplatek za vedení ve výši několika set korun. Právní formulace, za kterou mi byl tento příplatek přiznán se v novém zákoně, respektive v Pokynu generálního ředitele HZS ČR, kterým se stanoví rozpětí příplatků za vedení, nezměnila, tudíž nechápu, proč mi tento příplatek letos přiznán nebyl. Nicméně je to jeden z důvodů, proč jsem podal odvolání.
Je taky hodně zajímavé, že v některých krajích tento příplatek mají všichni operační důstojníci a v některých krajích pouze vedoucí operační důstojník směny. Jak je to možné, když oba dva výše zmíněné předpisy jsou platné ve všech krajích naprosto stejně? Zřejmě se tedy někde někdo mýlí…… Navíc v pokynu GŘ je horní hranice příplatku u příslušníka 4. řídící úrovně nižší než zákonem stanovená.
- příplatek za službu v zahraničí
Asi pojedu do Austrálie hasit požáry (-:
- zvláštní příplatek
Není nad zajímavější příplatek! Nárok na zvláštní příplatek má příslušník ve třech případech:
a) příslušník, který koná službu ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách
b) příslušník, který vykonává službu v prostředí s vysokou mírou ohrožení zdraví, jež vyžaduje použití izolačních dýchacích přístrojů (ve výši 500 Kč až 1 500 Kč měsíčně)
c) příslušník, který vykonává službu spojenou s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popřípadě k jiným závažným rizikům, nebo službu s mimořádnou psychickou zátěží (ve výši 3 000 Kč až 6 000 Kč měsíčně v I. skupině a 1 000 Kč až 4 000 Kč ve II. skupině), přičemž zařazení služebních činností do I. a II. skupiny a výši zvláštního příplatku pro služební místa v bezpečnostním sboru stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem.
Náš generální ředitel vydal pokyn, kterým se stanoví zařazení služebních činností do I. a II. skupiny a výše zvláštního příplatku pro služební místa v Hasičském záchranném sboru ČR. Tady se mi nelíbí několik věcí.
- zařazení většiny výjezdových hasičů do II. stupně, čili tam, kde jsou např. i příslušníci OPIS, či příslušníci zařazení na služebních místech, se kterými je spojena zvýšená, značná, vysoká nebo velmi vysoká psychická námaha Co může být cennějšího než lidský život, či zdraví? Nebo si příslušník zařazený na místě se zvýšenou psychickou námahou může přivodit nějakou újmu? To snad aby chodil na preventivky k psychologovi. Je to smutné a nedůstojné vůči výjezdovým hasičům. Život a zdraví je postaveno pod úroveň psychické zátěže. Tak např. náměstek ředitele HZS kraje či ředitel kanceláře ředitele HZS kraje má nárok na zvláštní příplatek ve stejné kategorii (písmeno c) až do výše 4 000 kč, ředitel odboru do výše 3 000 kč. Horní hranice většiny výjezdových hasičů je 3 200 kč.! Začínám se bát o své nadřízené, aby se jim něco nestalo. To aby začali chodit na periodické preventivní prohlídky taky každý rok!!! Když jde o peníze, jsou na prvních místech, jakmile jde o povinnost není o nich vidu ani slechu. Vzpomeňme na tragicky zesnulé kolegy, naposledy Dušana Lipovského…….
.
Pozn.: Na operativní poradě GŘ s řediteli HZS krajů z 10.1.2007 bylo uvedeno, že jedinou skupinou příslušníků, u které byl zaznamenán plošný propad, jsou na operačních střediscích operační důstojníci a technici. Proto byla vydána změna pokynu generálního ředitele upravujícího zvláštní příplatek, který příslušníkům na OPIS zvedl horní hranici ZP o tisíc korun. To znamená, že na OPIS je nyní horní hranice ZP pro operačního důstojníka 3 500,- kč Což je opět víc než oněch zmiňovaných 3 200 pro mokrého hasiče. Opravdu systémová změna………….
.
- stanovení výše zvláštního příplatku podle počtu zásahů. Při stanovení výše zvláštního příplatku se totiž vychází vždy ze statistických údajů o počtech zásahů, přičemž např. u příslušníků zařazených na stanicích, u nichž je průměrný počet zásahů v rozmezí do 99 ročně, se dolní hranice rozpětí snižuje o 30% Co je to za blbost? Důvodem je nejspíš to, aby hasiči, kteří jdou se svou kůží častěji na trh, byli ohodnoceni lépe. Je tomu ale tak? Stanice, která má více výjezdů, má zpravidla i více příslušníků. Při přepočítání výjezdů stanice na počet sloužících příslušníků na stanici už můžeme ale dojít k jiným číslům. Co kdybychom tedy přiznávali zvláštní příplatek individuálně podle počtu zásahů toho či onoho hasiče? To by asi docházelo k dohadům, kdo pojede na zásah… ha, ha. Asi na KOPIS budeme zakládat více událostí, aby se zvedly počty zásahů a došlo k navýšení zvláštního příplatku (-:
.
- osobní příplatek
Osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Rozhodnutí o přiznání, změně nebo odejmutí osobního příplatku musí být písemně odůvodněno. Osobní příplatek lze určit až do výše 60 % základního tarifu příslušníka. Příslušníka, který je uveden v § 117 odst.
.
Hovoří se taky o tom, pokud by někomu z příslušníků hrozil propad, je možné dorovnání osobním příplatkem. To je ovšem zcela nesystémové a byl by tím porušen zákon, který tuto složku přiznává jen za výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Nebo že by ti, komu hrozil propad, byli tímto motivováni a začali najednou pracovat mimořádně?
.
- odměna
Na znění těchto ustanovení se příliš nezměnilo, takže zázraky očekávat nebudeme……
.
- odměna za služební pohotovost
.
Není přímo složkou služebního příjmu, ale nás směnové příslušníky určitě zajímá. Za hodinu služební pohotovosti na služebně mimo dobu služby má příslušník nárok na odměnu ve výši 35 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 70 % poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku, který připadá na 1 hodinu služby v kalendářním měsíci, na který připadla služební pohotovost. Myslel jsem si, že dnem pracovního klidu se rozumí sobota, neděle, svátek. Byl jsem ale vyveden z „omylu“, když mi bylo řečeno, že dnem pracovního klidu se pro směnového příslušníka rozumí den nepřetržitého odpočinku. Tudíž nárok na 70% by měl jen ten, kdo by šel do práce právě v tento den, což je nepravděpodobné. Taky nevím, proč v poměrné části není započítán příplatek za vedení. Plusem je, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby v době služební pohotovosti. (viz služba přesčas)
.
Zajímavostí je, že ve služebním příjmu není zohledněna práce v sobotu, neděli, ve svátek či v noci. V odměně za služební pohotovost ovšem ano! To znamená, že příslušník, který bude mít pohotovost mimo služebnu v pracovní den, má nárok za hodinu služební pohotovosti na odměnu ve výši 10% a jde-li o den pracovního klidu ve výši 15%. poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku. Jinými slovy sezení doma v neděli je zohledněno, práce na služebně nikoli. A kdo myslíte, že tyto pohotovosti drží???
Jak je vidno, ve služebním příjmu byla posílena pevná složka na úkor složky pohyblivé, což je ohromně spravedlivé.
Výsluhové nároky
Odchodné
Příslušník, jehož služební poměr skončil a který vykonával službu alespoň po dobu 6 let, má nárok na odchodné. Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.
.
To neplatí, jestliže služební poměr příslušníka skončil propuštěním podle některých ustanovení § 42 odst. 1.
.
Výsluhový příspěvek
Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek. Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 3 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % měsíčního služebního příjmu a za dvacátý šestý a každý další ukončený rok služby o 1 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % měsíčního služebního příjmu.
To neplatí, jestliže služební poměr příslušníka skončil propuštěním podle některých ustanovení § 42 odst. 1.
Ať si říká, kdo chce, co chce a stěžuje si např. nízkou výměru výsluhového příspěvku, osobně vnímám tento příspěvek velmi kladně. Jenom se mi nelíbí jeho horní hranice. Nemyslím tím oněch 50%, spíše měla být stanovená konkrétní částka, kterou by příslušník nesměl překročit. V současnosti to jenom nahrává těm, co sedí na velmi dobrých židlích řadu let a jejich příspěvek se může vyšplhat klidně až na 40 000 měsíčně, což považuji za nehoráznost vůči všem ostatním pracujícím v tomto státě. Státní rozpočet taky není nafukovací, páni poslanci si zavařili sami.
Výše jsem se pozastavoval nad tím, proč není ZVS započítána do doby rozhodné pro výsluhové nároky, přičemž se započítává do praxe. Tak jen pro připomenutí. (-:
.
Závěr:
Co dodat na závěr? Pokud sledujete dění kolem sebe, nebo např. diskuse na: http://www.langer.cz/public/diskuse.php?menu=20
http://www.policista.estranky.cz/
pak jistě víte, že nejde jenom o nespravedlivé profinancování zákona, ale spousta věcí je v něm postavených na hlavu, sem tam je protiústavní a vůbec neodpovídá tomu, co je nám navenek prezentováno. Celkově lze říct, že výkonná složka, která je tím hlavním, je potlačena do pozadí a v popředí jsou ty, které jsou tady právě kvůli ní.
Pokud se se současným stavem nechcete smířit, můžete zavítat na:
http://www.policista.estranky.cz/
http://www.demonstrace.phorum.cz/
kde se dozvíte víc………
.
Chtěl bych taky poznamenat, že tento komentář není namířen proti žádnému konkrétnímu příslušníkovi nebo konkrétnímu bezpečnostnímu sboru ale pouze proti právním poměrům upravujícím služební poměr.
.
Máte-li dotazy, náměty, nebo se domníváte, že se mýlím, pošlete mi své připomínky na mou emailovou adresu firepolice@centrum.cz
.
Na úplný závěr stačí dodat: Titanic začíná nabírat hodně vody…. (-: (-: (-:
.
S pozdravem a přáním hodně sil David
Podle § 54 lze příslušníkovi v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. V tomto případě se uplatní ustanovení § 112 odst.2 zákona: Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.“
.
Jestliže ovšem bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad tento rozsah. V tomto případě se uplatní ustanovení § 125 odst.1 zákona: „Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná“.
.
Od toho je třeba odlišit přesčas, který je výkonem služby v době služební pohotovosti. Za tento výkon služby má příslušník nárok na služební příjem. (viz stanovisko GŘ) V tomto případě se použije ustanovení § 126 odst.3 zákona: „Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby v době služební pohotovosti“. Odměna za služební pohotovost mu v takovém případě nenáleží.
.
V praxi to znamená, jestliže tedy hasič vyjede v noci (v době pohotovosti), má nárok na služební příjem. Jestliže bude povolán do zálohy, bude mít na stanici pohotovost a vyjede, má opět nárok služební příjem. Tady je třeba upozornit, že se počítají pouze celé hodiny. Jestliže ovšem hasič vyjede k zásahu např. před koncem své služby a vrátí se až na poledne, nebude mít nárok na žádné NV ani služební příjem a jeho přesčasové hodiny budou putovat do 150.
Z výše uvedeného vyplývá:
a) Existuje služba přesčas, která spadá do 150 hodin v kalendářním roce. Tato služba přesčas je neplacená.
b) Existuje služba přesčas, která je nad rámec 150 hodin v kalendářním roce. Za tuto službu přesčas má příslušník nárok na NV či služební příjem. Tuto službu přesčas lze ovšem nařídit jen v případě vyhlášení krizového stavu nebo ve vyjímečných případech ve veřejném zájmu.
c) Existuje služba přesčas, která je výkonem služby v době služební pohotovosti. Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v důležitém zájmu služby, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas. Za tuto službu přesčas má příslušník nárok na služební příjem.
.
Nikde jsem se ale nedočetl, že by existovala služba přesčas, která by byla nad rámec 150 hodin, vyjma služby v případě vyhlášení krizového stavu nebo ve vyjímečných případech ve veřejném zájmu. Nerozumím tedy řečem, které slyším, že jestliže budu mít naplněných 150 hodin, pak za každou další hodinu budu mít nárok na její proplacení. Podle § 54 lze totiž příslušníkovi v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce!!! A kde jinde se, prosím vás, pracuje zadarmo?
.
Zde chci uvést vystoupení Ivana Langera k novele zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (sněmovní tisk 1002) - prvé čtení (úryvek):
.
Tato novela ruší limit 300 neplacených přesčasových hodin pro směnové příslušníky, avšak desetiprocentní kompenzace této zrušené povinnosti zůstává zachována. Tady bych mohl odkázat na genezi ustanovení 300 bezplatných hodin, navýšení ze 150 na 300, které bylo kompenzováno právě desetiprocentním nárůstem tarifu. Jestli ale tato novela snižuje počet neplacených přesčasových hodin zpětně na 150, potom je zcela nelogické, aby paušální kompenzační ustanovení o navýšení 10 procent zůstávalo i nadále.
Už jsem zde hovořil o snížení počtu 300 neplacených přesčasových hodin. Myslím si, že snížení na 150 hodin a zachování desetiprocentního navýšení tarifů - pro toto rozhodnutí chybí jakékoli opodstatnění. V praxi totiž povede opět k jednomu jedinému výsledku, a to je prohloubení platových nerovností mezi určitými kategoriemi příslušníků bezpečnostních sborů. Opět to povede k tomu - když to hodně zjednoduším - že podřízený díky čárkovému systému dostane ve svém důsledku vyšší plat než jeho nadřízení - služební funkcionář, který nepracuje ve směnném provozu, ale od kterého se důvodně očekává, že je v práci prakticky 24 hodin, neboť nese odpovědnost za své podřízené.
Přiznám se, že mi skutečně připadá nelogický stav, kdy podřízený má díky špatně nastavenému systému odnášet si domů vyšší plat než jeho nadřízený. Myslím, že to není dobré a že to vůbec není proti objemu a kvalitě práce toho podřízeného, ale je to o tom, jestli zákon bude obsahovat principy kariérního řádu, principy pozitivní motivace, či nikoli.
.
Služba v noci .
Služba v noci je služba konaná v době od 22 hodin do 6 hodin. Bohužel bez příplatku….. Nedávno naše vláda remcala o tom, že se v obchodech nebude moci prodávat i v noci, že to člověku strašně narušuje biorytmus, že je to hrozně škodlivé. Hasič či policista není zřejmě člověk, jelikož noci ve službě tráví úplně normálně.
.
Přestávky ve službě
. Přestávka na jídlo a odpočinek. Příslušník má nárok na přestávku ve službě na jídlo a odpočinek, nejdéle po každých 5 hodinách nepřetržitého výkonu služby, jestliže služební funkcionář nerozhodne na žádost příslušníka jinak, a to při trvání směny
. a) do 9 hodin v rozsahu 30 minut,
.
b) nad 9 hodin v takovém rozsahu, aby jedna přestávka činila 30 minut a ostatní přestávky činily nejméně 15 minut.
.
Přestávka ve službě na jídlo a odpočinek se nezapočítává do doby služby. Ale pro směnové příslušníky je to doba pohotovosti, za kterou jim náleží odměna za služební pohotovost.
.
Služební pohotovost
Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v důležitém zájmu služby, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas. Služební pohotovost vykonává příslušník mimo dobu služby na služebně určené služebním funkcionářem nebo mimo ni v místě trvalého pobytu (ubytování) nebo na jiném místě určeném služebním funkcionářem na žádost příslušníka. Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby v době služební pohotovosti. Odměna za služební pohotovost mu v takovém případě nenáleží. Dále viz. odměna za služební pohotovost.
.
Doba odpočinku
.
a) Nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými směnami
Příslušník má nárok na nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými směnami v trvání nejméně 10 hodin. Jestliže vykonává službu přesčas, lze mu nepřetržitý odpočinek zkrátit až na 6 hodin.
.
b) Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Příslušník má v každém týdnu nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 36 hodin. Jestliže vykonává službu přesčas, lze mu nepřetržitý odpočinek zkrátit až na 12 hodin.
.
c) Dovolená
Příslušník má nárok na 6 týdnů dovolené v kalendářním roce. Pro denního příslušníka je to 37,5 x 6 = 225 hodin. Nesmíme ovšem zapomínat i na svátky. V roce 2007 je to 10 svátků, to znamená že denní příslušník bude doma celkem 300 hodin. (225+75)
Propočítejme si nárok směnových příslušníků na počet dovolené.
a) Příslušník na 12 hodinových směnách by podle přepočtu měli mít nárok na 20,45 směn dovolené. (225:11). Celkem tento příslušník bude doma 225,5 hodin. (20,5x11) Srovnejme s denním příslušníkem.
b) Příslušník na 24 hodinových směnách by podle přepočtu měli mít nárok na 14,06 směn. Celkem tento příslušník bude doma 224 hodin. A opět se nabízí srovnání s denním příslušníkem.
Pan Langer do nekonečna omílá pozitiva zákona. Jaké a pro koho? Týden dovolené navíc! Výjezdovým hasičů vzali dvě směny dodatkové dovolené a dvě směny přidali. To je 0 navíc, Ivane!
Co se týká čerpání dovolené, tak služební funkcionář je povinen příslušníkovi, jehož služební poměr trval celý kalendářní rok, určit čerpání dovolené nejméně v délce 2 týdnů v kalendářním roce. To je jedna třetina, tak jsem zvědavý, jestli to bude u výjezdových hasičů 5 směn nebo 4 (-: a na KOPISu 6 nebo 7. Dovolená se musí samozřejmě vyčerpat do konce roku.
Pozor! Služební funkcionář může v důležitém zájmu služby změnit příslušníkovi určený nástup dovolené nebo jej z dovolené odvolat. Vznikne-li příslušníkovi v souvislosti se změnou určeného nástupu dovolené nebo v souvislosti s odvoláním z dovolené majetková újma, má nárok na její náhradu. Že by nám proplatili zaplacenou dovolenou???
Služební volno s poskytnutím služebního příjmu
Nemůže-li příslušník službu vykonávat z důvodu obecného zájmu, má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu. Tímto obecným zájmem je výkon veřejné funkce, plnění občanské povinnosti a výkon jiného úkonu v obecném zájmu, který nelze uskutečnit mimo dobu služby.
Za výkon veřejné funkce se považuje zejména výkon povinností, které vyplývají příslušníkovi z funkce člena zastupitelstva územního samosprávného celku a přísedícího.
Za plnění občanské povinnosti se považuje zejména výkon povinnosti svědka, znalce nebo tlumočníka předvolaného k jednání soudu nebo správního úřadu.
Jiným úkonem v obecném zájmu je např. dárcovství krve nebo dalších biologických materiálů, účast na zásahu jednotky Sboru dobrovolných hasičů.
Služební volno pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejné funkce nebo plnění občanské povinnosti se poskytne na dobu nezbytně nutnou. Služební volno na dobu nezbytně nutnou se při dárcovství krve poskytne na cestu k odběru, na odběr a na cestu zpět a dále k zotavení po odběru, jestliže tyto skutečnosti zasahují do doby služby v době 24 hodin od nástupu cesty k odběru, a v době 48 hodin, jde-li o odběr dalších biologických materiálů. Nedojde-li k odběru, poskytne se služební volno jen na nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě.
Dárcovství krve je jiným úkonem v obecném zájmu. Příslušník má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu. Ale jen v případě, že tento úkon nelze uskutečnit mimo dobu služby. Znamená to tedy, že denní příslušník může jít ve své pracovní době a směnový nikoli, protože může tento úkon uskutečnit ve svém volnu mimo své směny?
Služební volno při důležitých osobních překážkách ve službě Nemůže-li příslušník službu vykonávat z důvodu důležitých osobních překážek ve službě, má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu. Tyto překážky jsou např.:
- vyšetření nebo ošetření příslušníka ve zdravotnickém zařízení, (v nezbytně nutném rozsahu)
- doprovod manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět v souvislosti s porodem dítěte, (bohužel ne už na vlastní porod), (v nezbytně nutném rozsahu)
- doprovod člena rodiny do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření, jestliže to nezbytně vyžaduje jeho věk nebo zdravotní stav, (v nezbytně nutném rozsahu)
- nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadného dopravního prostředku, (no hurá!) (v nezbytně nutném rozsahu)
- vlastní svatba (2 dny), svatba dětí nebo rodičů (1 den)
- obstarání pohřbu člena rodiny včetně účasti na něm (2 dny), účast na pohřbu člena rodiny (1 den)
Služební volno bez poskytnutí služebního příjmu
Příslušníkovi se na jeho žádost poskytne služební volno bez poskytnutí služebního příjmu, nebrání-li tomu vážný zájem služby. No, někdy to zkusím a bude mi řečeno: „Až budeš mít vybranou dovolenou“.
Ozdravný pobyt
Příslušník, jehož služební poměr trval alespoň 15 let, má nárok na ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 dnů nepřetržitě v kalendářním roce. Tak se hází všichni do jednoho pytle! No aspoň někde jsme si rovni (-: I když, mokří hasiči by si tady měli být rovnější (-: Všichni jistě chápete proč. Neberu kancelářským nárok na ozdravný pobyt, ale neměl by aspoň tady být nějaký rozdíl? Zjevně není vůle. V kancelářích mají mnohdy vyšší rizikový příplatek, na preventivky nechodí každý rok a přitom mají nárok na ozdravný pobyt za stejných podmínek! Výjezdovým navíc vezmou dvě směny dodatkové dovolené za službu zdraví škodlivou a zvlášť obtížnou………To je vskutku spravedlivý systém!
Odpovědnost příslušníka za škodu
Příslušník odpovídá bezpečnostnímu sboru za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním. Příslušník je povinen uhradit bezpečnostnímu sboru skutečnou škodu v penězích nebo uvedením věci do předešlého stavu. Výše náhrady škody se určí s přihlédnutím k míře zavinění příslušníka. Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního služebního příjmu.
Příslušník neodpovídá za škodu, která vyplývá z rizika výkonu služby. Už vidím, jak se tím vychází vstříc……
Naproti tomu je dobré vědět, že bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu na věci, kterou nosí běžně do služby, jestliže si ji odloží ve služebně na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Bezpečnostní sbor dále odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem. Za služební úraz se ovšem nepovažuje úraz vzniklý při cestě do služby a zpět, při ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k němu a zpět (vyjma vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedené na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci včetně cesty k němu a zpět). Služebním úrazem je také úraz, který příslušník utrpěl při cestě do místa plnění služebních úkolů a zpět při vyslání na služební cestu, na studijní pobyt nebo při převelení.
Služební příjem
Ano, to je to gró, proč vlastně chodíme do práce. Za odvedenou práci, požadujeme odměnu. Slovy Listiny základních práv a svobod máme „právo na spravedlivou odměnu za práci“. Jak se však tahle spravedlivá odměna po novém roce změnila?
Nové povinnosti a omezení práv příslušníků měly být podle důvodové zprávy k zákonu o služebním poměru vykompenzovány navýšením finančních prostředků v řádu několik desítek procent. To byla i slova našich některých poslanců. Bohužel finanční prostředky na rozjezd nového zákona se nenašly, a tak se přistoupilo v roce 2004 k jeho odložení. A tak se to ještě opakovalo. Finanční prostředky se však nenašly ani v roce 2006 (pro poslance to neplatí, pro ně se našly), ale při porodních bolestech, kdy se rodila naše vláda, nebyla vůle, aby se zákon opět odložil. Zatímco státní zaměstnanci dostali přidáno v průměru 5%, pro příslušníky bezpečnostních sborů měly být uvolněny finance pro nárůst 7,5%. A ejhle, dostal jsem platový výměr, spočítal si plat za rok 2006 (bez odměn), podělil
Složky služebního příjmu:
- základní tarif
Na konci roku vydala vláda nařízením stupnici základních tarifů. Hodně nešťastnou…. Alespoň pro směnové příslušníky, u nichž došlo k navýšení proti základní tabulce denních zaměstnanců o 10%. (do 10% navýšení základního tarifu zahrnuli takřka vše co mohli - příplatky za noční, so, ne a svátky) Na první pohled pěkné. Jenže v roce
Pokud vám bude „deňák“ tvrdit, že si proti roku 2006 pohoršil, tak buď lže, nebo měl vysoké osobní, které je prozatím u naší organizace pozastaveno a čeká se, jak se to finančně vyvrbí.
Tarifní třída a tarifní stupeň
Pro služební místo příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Vláda stanovila nařízením katalog činností v bezpečnostních sborech, kde dochází k zařazení příslušníků do jednotlivých tarifních tříd podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti jimi vykonávané činnosti. Základní charakteristiky tarifních tříd příslušníků bezpečnostních sborů jsou uvedeny v příloze č.1 zákona o služebním poměru. Můžete si je přečíst, já tomu ale nerozumím (-:
Komentář k zařazování do tarifních tříd asi není třeba, obrázek jste si určitě již udělali. Stačí se podívat např. na zařazení operačních techniků a operačních důstojníků na krajském operačním a informačním středisku. V 16 tarifní tabulce byl rozdíl mezi OT a OD jedna třída a teď v 11 tarifní je dvě. Člověk by řekl, že když jde počet tarifů dolů, měly by se rozdíly zmenšovat. A takových věcí by se našlo.
Základní tarify se v tarifních třídách odstupňovávají podle získaných odborných zkušeností ve tříletých časových úsecích do 12 tarifních stupňů, přičemž získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe. Tady je zajímavé, že se do praxe započítává i doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby. Přitom tato doba se nezapočítává do doby rozhodné pro výsluhové nároky ani do doby trvání služebního poměru, která je podstatná pro zařazení do služební hodnosti a pro určení služebního poměru na dobu neurčitou. To se mi jeví nelogické. Proč? Jak se může základní vojenská služba započítávat do praxe a přitom ne do doby trvání služebního poměru? Nemělo by to být spíš obráceně? Vždyť základní vojenská služba je přece službou státu a z toho vyplývá, že by se tedy měla započítávat zejména do doby rozhodné pro určení výsluhových nároků. Tak jakápak praxe? Jedině hasič na vojně. Prostě nerozumím…..
Je tady přece jen jedno pozitivum, ale jen na oko. Příslušníci, kteří nesplňují stanovený stupeň vzdělání již nemají krácenou praxi pro určení platového stupně, ale je jim započítaná celá praxe. Toto pozitivum je ale vyváženo služebním poměrem na dobu určitou.
Problém ve výši financí v tabulce je podle mého názoru zejména u těch příslušníků, kteří jsou zařazeni ve směnném provozu (příplatky so, ne, svátek) a mají krátkou praxi. U směnových příslušníku s delší dobou praxe již dochází k výraznějším finančním skokům mezi jednotlivými stupni (jeden stupeň cca 700 až 1 000 kč, dříve to bylo 200-300 kč), tudíž by si neměli pohoršit tak výrazně nebo vůbec. Tyto tarifní stupně jsou jistě vítaným jevem, přesto si myslím, že rozdíl mezi jednotlivými stupni je hodně výrazný. Zajímalo by mě, co chce Listina základních práv a svobod říct svou větou v článku 28: Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci. Jinými slovy – za stejnou práci, stejnou odměnu?
- příplatek za vedení
Další zajímavá položka. Příplatek za vedení je měsíčně poskytovanou složkou služebního příjmu, na niž má nárok vedoucí příslušník. Konkrétní rozpětí příplatků za vedení stanoví ředitel bezpečnostního sboru. V loňském roce jsem za funkci operačního důstojníka měl přiznaný příplatek za vedení ve výši několika set korun. Právní formulace, za kterou mi byl tento příplatek přiznán se v novém zákoně, respektive v Pokynu generálního ředitele HZS ČR, kterým se stanoví rozpětí příplatků za vedení, nezměnila, tudíž nechápu, proč mi tento příplatek letos přiznán nebyl. Nicméně je to jeden z důvodů, proč jsem podal odvolání.
Je taky hodně zajímavé, že v některých krajích tento příplatek mají všichni operační důstojníci a v některých krajích pouze vedoucí operační důstojník směny. Jak je to možné, když oba dva výše zmíněné předpisy jsou platné ve všech krajích naprosto stejně? Zřejmě se tedy někde někdo mýlí…… Navíc v pokynu GŘ je horní hranice příplatku u příslušníka 4. řídící úrovně nižší než zákonem stanovená.
- příplatek za službu v zahraničí
Asi pojedu do Austrálie hasit požáry (-:
- zvláštní příplatek
Není nad zajímavější příplatek! Nárok na zvláštní příplatek má příslušník ve třech případech:
a) příslušník, který koná službu ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách
b) příslušník, který vykonává službu v prostředí s vysokou mírou ohrožení zdraví, jež vyžaduje použití izolačních dýchacích přístrojů (ve výši 500 Kč až 1 500 Kč měsíčně)
c) příslušník, který vykonává službu spojenou s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popřípadě k jiným závažným rizikům, nebo službu s mimořádnou psychickou zátěží (ve výši 3 000 Kč až 6 000 Kč měsíčně v I. skupině a 1 000 Kč až 4 000 Kč ve II. skupině), přičemž zařazení služebních činností do I. a II. skupiny a výši zvláštního příplatku pro služební místa v bezpečnostním sboru stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem.
Náš generální ředitel vydal pokyn, kterým se stanoví zařazení služebních činností do I. a II. skupiny a výše zvláštního příplatku pro služební místa v Hasičském záchranném sboru ČR. Tady se mi nelíbí několik věcí.
- zařazení většiny výjezdových hasičů do II. stupně, čili tam, kde jsou např. i příslušníci OPIS, či příslušníci zařazení na služebních místech, se kterými je spojena zvýšená, značná, vysoká nebo velmi vysoká psychická námaha Co může být cennějšího než lidský život, či zdraví? Nebo si příslušník zařazený na místě se zvýšenou psychickou námahou může přivodit nějakou újmu? To snad aby chodil na preventivky k psychologovi. Je to smutné a nedůstojné vůči výjezdovým hasičům. Život a zdraví je postaveno pod úroveň psychické zátěže. Tak např. náměstek ředitele HZS kraje či ředitel kanceláře ředitele HZS kraje má nárok na zvláštní příplatek ve stejné kategorii (písmeno c) až do výše 4 000 kč, ředitel odboru do výše 3 000 kč. Horní hranice většiny výjezdových hasičů je 3 200 kč.! Začínám se bát o své nadřízené, aby se jim něco nestalo. To aby začali chodit na periodické preventivní prohlídky taky každý rok!!! Když jde o peníze, jsou na prvních místech, jakmile jde o povinnost není o nich vidu ani slechu. Vzpomeňme na tragicky zesnulé kolegy, naposledy Dušana Lipovského…….
.
Pozn.: Na operativní poradě GŘ s řediteli HZS krajů z 10.1.2007 bylo uvedeno, že jedinou skupinou příslušníků, u které byl zaznamenán plošný propad, jsou na operačních střediscích operační důstojníci a technici. Proto byla vydána změna pokynu generálního ředitele upravujícího zvláštní příplatek, který příslušníkům na OPIS zvedl horní hranici ZP o tisíc korun. To znamená, že na OPIS je nyní horní hranice ZP pro operačního důstojníka 3 500,- kč Což je opět víc než oněch zmiňovaných 3 200 pro mokrého hasiče. Opravdu systémová změna………….
.
- stanovení výše zvláštního příplatku podle počtu zásahů. Při stanovení výše zvláštního příplatku se totiž vychází vždy ze statistických údajů o počtech zásahů, přičemž např. u příslušníků zařazených na stanicích, u nichž je průměrný počet zásahů v rozmezí do 99 ročně, se dolní hranice rozpětí snižuje o 30% Co je to za blbost? Důvodem je nejspíš to, aby hasiči, kteří jdou se svou kůží častěji na trh, byli ohodnoceni lépe. Je tomu ale tak? Stanice, která má více výjezdů, má zpravidla i více příslušníků. Při přepočítání výjezdů stanice na počet sloužících příslušníků na stanici už můžeme ale dojít k jiným číslům. Co kdybychom tedy přiznávali zvláštní příplatek individuálně podle počtu zásahů toho či onoho hasiče? To by asi docházelo k dohadům, kdo pojede na zásah… ha, ha. Asi na KOPIS budeme zakládat více událostí, aby se zvedly počty zásahů a došlo k navýšení zvláštního příplatku (-:
.
- osobní příplatek
Osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Rozhodnutí o přiznání, změně nebo odejmutí osobního příplatku musí být písemně odůvodněno. Osobní příplatek lze určit až do výše 60 % základního tarifu příslušníka. Příslušníka, který je uveden v § 117 odst.
.
Hovoří se taky o tom, pokud by někomu z příslušníků hrozil propad, je možné dorovnání osobním příplatkem. To je ovšem zcela nesystémové a byl by tím porušen zákon, který tuto složku přiznává jen za výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Nebo že by ti, komu hrozil propad, byli tímto motivováni a začali najednou pracovat mimořádně?
.
- odměna
Na znění těchto ustanovení se příliš nezměnilo, takže zázraky očekávat nebudeme……
.
- odměna za služební pohotovost
.
Není přímo složkou služebního příjmu, ale nás směnové příslušníky určitě zajímá. Za hodinu služební pohotovosti na služebně mimo dobu služby má příslušník nárok na odměnu ve výši 35 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 70 % poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku, který připadá na 1 hodinu služby v kalendářním měsíci, na který připadla služební pohotovost. Myslel jsem si, že dnem pracovního klidu se rozumí sobota, neděle, svátek. Byl jsem ale vyveden z „omylu“, když mi bylo řečeno, že dnem pracovního klidu se pro směnového příslušníka rozumí den nepřetržitého odpočinku. Tudíž nárok na 70% by měl jen ten, kdo by šel do práce právě v tento den, což je nepravděpodobné. Taky nevím, proč v poměrné části není započítán příplatek za vedení. Plusem je, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby v době služební pohotovosti. (viz služba přesčas)
.
Zajímavostí je, že ve služebním příjmu není zohledněna práce v sobotu, neděli, ve svátek či v noci. V odměně za služební pohotovost ovšem ano! To znamená, že příslušník, který bude mít pohotovost mimo služebnu v pracovní den, má nárok za hodinu služební pohotovosti na odměnu ve výši 10% a jde-li o den pracovního klidu ve výši 15%. poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku. Jinými slovy sezení doma v neděli je zohledněno, práce na služebně nikoli. A kdo myslíte, že tyto pohotovosti drží???
Jak je vidno, ve služebním příjmu byla posílena pevná složka na úkor složky pohyblivé, což je ohromně spravedlivé.
Výsluhové nároky
Odchodné
Příslušník, jehož služební poměr skončil a který vykonával službu alespoň po dobu 6 let, má nárok na odchodné. Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.
.
To neplatí, jestliže služební poměr příslušníka skončil propuštěním podle některých ustanovení § 42 odst. 1.
.
Výsluhový příspěvek
Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek. Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 3 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % měsíčního služebního příjmu a za dvacátý šestý a každý další ukončený rok služby o 1 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % měsíčního služebního příjmu.
To neplatí, jestliže služební poměr příslušníka skončil propuštěním podle některých ustanovení § 42 odst. 1.
Ať si říká, kdo chce, co chce a stěžuje si např. nízkou výměru výsluhového příspěvku, osobně vnímám tento příspěvek velmi kladně. Jenom se mi nelíbí jeho horní hranice. Nemyslím tím oněch 50%, spíše měla být stanovená konkrétní částka, kterou by příslušník nesměl překročit. V současnosti to jenom nahrává těm, co sedí na velmi dobrých židlích řadu let a jejich příspěvek se může vyšplhat klidně až na 40 000 měsíčně, což považuji za nehoráznost vůči všem ostatním pracujícím v tomto státě. Státní rozpočet taky není nafukovací, páni poslanci si zavařili sami.
Výše jsem se pozastavoval nad tím, proč není ZVS započítána do doby rozhodné pro výsluhové nároky, přičemž se započítává do praxe. Tak jen pro připomenutí. (-:
.
Závěr:
Co dodat na závěr? Pokud sledujete dění kolem sebe, nebo např. diskuse na: http://www.langer.cz/public/diskuse.php?menu=20
http://www.policista.estranky.cz/
pak jistě víte, že nejde jenom o nespravedlivé profinancování zákona, ale spousta věcí je v něm postavených na hlavu, sem tam je protiústavní a vůbec neodpovídá tomu, co je nám navenek prezentováno. Celkově lze říct, že výkonná složka, která je tím hlavním, je potlačena do pozadí a v popředí jsou ty, které jsou tady právě kvůli ní.
Pokud se se současným stavem nechcete smířit, můžete zavítat na:
http://www.policista.estranky.cz/
http://www.demonstrace.phorum.cz/
kde se dozvíte víc………
.
Chtěl bych taky poznamenat, že tento komentář není namířen proti žádnému konkrétnímu příslušníkovi nebo konkrétnímu bezpečnostnímu sboru ale pouze proti právním poměrům upravujícím služební poměr.
.
Máte-li dotazy, náměty, nebo se domníváte, že se mýlím, pošlete mi své připomínky na mou emailovou adresu firepolice@centrum.cz
.
Na úplný závěr stačí dodat: Titanic začíná nabírat hodně vody…. (-: (-: (-:
.
S pozdravem a přáním hodně sil David
Přestávka na jídlo a odpočinek. Příslušník má nárok na přestávku ve službě na jídlo a odpočinek, nejdéle po každých 5 hodinách nepřetržitého výkonu služby, jestliže služební funkcionář nerozhodne na žádost příslušníka jinak, a to při trvání směny
. a) do 9 hodin v rozsahu 30 minut,
.
b) nad 9 hodin v takovém rozsahu, aby jedna přestávka činila 30 minut a ostatní přestávky činily nejméně 15 minut.
.
Přestávka ve službě na jídlo a odpočinek se nezapočítává do doby služby. Ale pro směnové příslušníky je to doba pohotovosti, za kterou jim náleží odměna za služební pohotovost.
.
Služební pohotovost
Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v důležitém zájmu služby, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas. Služební pohotovost vykonává příslušník mimo dobu služby na služebně určené služebním funkcionářem nebo mimo ni v místě trvalého pobytu (ubytování) nebo na jiném místě určeném služebním funkcionářem na žádost příslušníka. Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby v době služební pohotovosti. Odměna za služební pohotovost mu v takovém případě nenáleží. Dále viz. odměna za služební pohotovost.
.
Doba odpočinku
.
a) Nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými směnami
Příslušník má nárok na nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými směnami v trvání nejméně 10 hodin. Jestliže vykonává službu přesčas, lze mu nepřetržitý odpočinek zkrátit až na 6 hodin.
.
b) Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Příslušník má v každém týdnu nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 36 hodin. Jestliže vykonává službu přesčas, lze mu nepřetržitý odpočinek zkrátit až na 12 hodin.
.
c) Dovolená
Příslušník má nárok na 6 týdnů dovolené v kalendářním roce. Pro denního příslušníka je to 37,5 x 6 = 225 hodin. Nesmíme ovšem zapomínat i na svátky. V roce 2007 je to 10 svátků, to znamená že denní příslušník bude doma celkem 300 hodin. (225+75)
Propočítejme si nárok směnových příslušníků na počet dovolené.
a) Příslušník na 12 hodinových směnách by podle přepočtu měli mít nárok na 20,45 směn dovolené. (225:11). Celkem tento příslušník bude doma 225,5 hodin. (20,5x11) Srovnejme s denním příslušníkem.
b) Příslušník na 24 hodinových směnách by podle přepočtu měli mít nárok na 14,06 směn. Celkem tento příslušník bude doma 224 hodin. A opět se nabízí srovnání s denním příslušníkem.
Pan Langer do nekonečna omílá pozitiva zákona. Jaké a pro koho? Týden dovolené navíc! Výjezdovým hasičů vzali dvě směny dodatkové dovolené a dvě směny přidali. To je 0 navíc, Ivane!
Co se týká čerpání dovolené, tak služební funkcionář je povinen příslušníkovi, jehož služební poměr trval celý kalendářní rok, určit čerpání dovolené nejméně v délce 2 týdnů v kalendářním roce. To je jedna třetina, tak jsem zvědavý, jestli to bude u výjezdových hasičů 5 směn nebo 4 (-: a na KOPISu 6 nebo 7. Dovolená se musí samozřejmě vyčerpat do konce roku.
Pozor! Služební funkcionář může v důležitém zájmu služby změnit příslušníkovi určený nástup dovolené nebo jej z dovolené odvolat. Vznikne-li příslušníkovi v souvislosti se změnou určeného nástupu dovolené nebo v souvislosti s odvoláním z dovolené majetková újma, má nárok na její náhradu. Že by nám proplatili zaplacenou dovolenou???
Služební volno s poskytnutím služebního příjmu
Nemůže-li příslušník službu vykonávat z důvodu obecného zájmu, má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu. Tímto obecným zájmem je výkon veřejné funkce, plnění občanské povinnosti a výkon jiného úkonu v obecném zájmu, který nelze uskutečnit mimo dobu služby.
Za výkon veřejné funkce se považuje zejména výkon povinností, které vyplývají příslušníkovi z funkce člena zastupitelstva územního samosprávného celku a přísedícího.
Za plnění občanské povinnosti se považuje zejména výkon povinnosti svědka, znalce nebo tlumočníka předvolaného k jednání soudu nebo správního úřadu.
Jiným úkonem v obecném zájmu je např. dárcovství krve nebo dalších biologických materiálů, účast na zásahu jednotky Sboru dobrovolných hasičů.
Služební volno pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejné funkce nebo plnění občanské povinnosti se poskytne na dobu nezbytně nutnou. Služební volno na dobu nezbytně nutnou se při dárcovství krve poskytne na cestu k odběru, na odběr a na cestu zpět a dále k zotavení po odběru, jestliže tyto skutečnosti zasahují do doby služby v době 24 hodin od nástupu cesty k odběru, a v době 48 hodin, jde-li o odběr dalších biologických materiálů. Nedojde-li k odběru, poskytne se služební volno jen na nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě.
Dárcovství krve je jiným úkonem v obecném zájmu. Příslušník má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu. Ale jen v případě, že tento úkon nelze uskutečnit mimo dobu služby. Znamená to tedy, že denní příslušník může jít ve své pracovní době a směnový nikoli, protože může tento úkon uskutečnit ve svém volnu mimo své směny?
Služební volno při důležitých osobních překážkách ve službě Nemůže-li příslušník službu vykonávat z důvodu důležitých osobních překážek ve službě, má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu. Tyto překážky jsou např.:
- vyšetření nebo ošetření příslušníka ve zdravotnickém zařízení, (v nezbytně nutném rozsahu)
- doprovod manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět v souvislosti s porodem dítěte, (bohužel ne už na vlastní porod), (v nezbytně nutném rozsahu)
- doprovod člena rodiny do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření, jestliže to nezbytně vyžaduje jeho věk nebo zdravotní stav, (v nezbytně nutném rozsahu)
- nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadného dopravního prostředku, (no hurá!) (v nezbytně nutném rozsahu)
- vlastní svatba (2 dny), svatba dětí nebo rodičů (1 den)
- obstarání pohřbu člena rodiny včetně účasti na něm (2 dny), účast na pohřbu člena rodiny (1 den)
Služební volno bez poskytnutí služebního příjmu
Příslušníkovi se na jeho žádost poskytne služební volno bez poskytnutí služebního příjmu, nebrání-li tomu vážný zájem služby. No, někdy to zkusím a bude mi řečeno: „Až budeš mít vybranou dovolenou“.
Ozdravný pobyt
Příslušník, jehož služební poměr trval alespoň 15 let, má nárok na ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 dnů nepřetržitě v kalendářním roce. Tak se hází všichni do jednoho pytle! No aspoň někde jsme si rovni (-: I když, mokří hasiči by si tady měli být rovnější (-: Všichni jistě chápete proč. Neberu kancelářským nárok na ozdravný pobyt, ale neměl by aspoň tady být nějaký rozdíl? Zjevně není vůle. V kancelářích mají mnohdy vyšší rizikový příplatek, na preventivky nechodí každý rok a přitom mají nárok na ozdravný pobyt za stejných podmínek! Výjezdovým navíc vezmou dvě směny dodatkové dovolené za službu zdraví škodlivou a zvlášť obtížnou………To je vskutku spravedlivý systém!
Odpovědnost příslušníka za škodu
Příslušník odpovídá bezpečnostnímu sboru za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním. Příslušník je povinen uhradit bezpečnostnímu sboru skutečnou škodu v penězích nebo uvedením věci do předešlého stavu. Výše náhrady škody se určí s přihlédnutím k míře zavinění příslušníka. Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního služebního příjmu.
Příslušník neodpovídá za škodu, která vyplývá z rizika výkonu služby. Už vidím, jak se tím vychází vstříc……
Naproti tomu je dobré vědět, že bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu na věci, kterou nosí běžně do služby, jestliže si ji odloží ve služebně na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Bezpečnostní sbor dále odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem. Za služební úraz se ovšem nepovažuje úraz vzniklý při cestě do služby a zpět, při ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k němu a zpět (vyjma vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedené na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci včetně cesty k němu a zpět). Služebním úrazem je také úraz, který příslušník utrpěl při cestě do místa plnění služebních úkolů a zpět při vyslání na služební cestu, na studijní pobyt nebo při převelení.
Služební příjem
Ano, to je to gró, proč vlastně chodíme do práce. Za odvedenou práci, požadujeme odměnu. Slovy Listiny základních práv a svobod máme „právo na spravedlivou odměnu za práci“. Jak se však tahle spravedlivá odměna po novém roce změnila?
Nové povinnosti a omezení práv příslušníků měly být podle důvodové zprávy k zákonu o služebním poměru vykompenzovány navýšením finančních prostředků v řádu několik desítek procent. To byla i slova našich některých poslanců. Bohužel finanční prostředky na rozjezd nového zákona se nenašly, a tak se přistoupilo v roce 2004 k jeho odložení. A tak se to ještě opakovalo. Finanční prostředky se však nenašly ani v roce 2006 (pro poslance to neplatí, pro ně se našly), ale při porodních bolestech, kdy se rodila naše vláda, nebyla vůle, aby se zákon opět odložil. Zatímco státní zaměstnanci dostali přidáno v průměru 5%, pro příslušníky bezpečnostních sborů měly být uvolněny finance pro nárůst 7,5%. A ejhle, dostal jsem platový výměr, spočítal si plat za rok 2006 (bez odměn), podělil
Složky služebního příjmu:
- základní tarif
Na konci roku vydala vláda nařízením stupnici základních tarifů. Hodně nešťastnou…. Alespoň pro směnové příslušníky, u nichž došlo k navýšení proti základní tabulce denních zaměstnanců o 10%. (do 10% navýšení základního tarifu zahrnuli takřka vše co mohli - příplatky za noční, so, ne a svátky) Na první pohled pěkné. Jenže v roce
Pokud vám bude „deňák“ tvrdit, že si proti roku 2006 pohoršil, tak buď lže, nebo měl vysoké osobní, které je prozatím u naší organizace pozastaveno a čeká se, jak se to finančně vyvrbí.
Tarifní třída a tarifní stupeň
Pro služební místo příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Vláda stanovila nařízením katalog činností v bezpečnostních sborech, kde dochází k zařazení příslušníků do jednotlivých tarifních tříd podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti jimi vykonávané činnosti. Základní charakteristiky tarifních tříd příslušníků bezpečnostních sborů jsou uvedeny v příloze č.1 zákona o služebním poměru. Můžete si je přečíst, já tomu ale nerozumím (-:
Komentář k zařazování do tarifních tříd asi není třeba, obrázek jste si určitě již udělali. Stačí se podívat např. na zařazení operačních techniků a operačních důstojníků na krajském operačním a informačním středisku. V 16 tarifní tabulce byl rozdíl mezi OT a OD jedna třída a teď v 11 tarifní je dvě. Člověk by řekl, že když jde počet tarifů dolů, měly by se rozdíly zmenšovat. A takových věcí by se našlo.
Základní tarify se v tarifních třídách odstupňovávají podle získaných odborných zkušeností ve tříletých časových úsecích do 12 tarifních stupňů, přičemž získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe. Tady je zajímavé, že se do praxe započítává i doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby. Přitom tato doba se nezapočítává do doby rozhodné pro výsluhové nároky ani do doby trvání služebního poměru, která je podstatná pro zařazení do služební hodnosti a pro určení služebního poměru na dobu neurčitou. To se mi jeví nelogické. Proč? Jak se může základní vojenská služba započítávat do praxe a přitom ne do doby trvání služebního poměru? Nemělo by to být spíš obráceně? Vždyť základní vojenská služba je přece službou státu a z toho vyplývá, že by se tedy měla započítávat zejména do doby rozhodné pro určení výsluhových nároků. Tak jakápak praxe? Jedině hasič na vojně. Prostě nerozumím…..
Je tady přece jen jedno pozitivum, ale jen na oko. Příslušníci, kteří nesplňují stanovený stupeň vzdělání již nemají krácenou praxi pro určení platového stupně, ale je jim započítaná celá praxe. Toto pozitivum je ale vyváženo služebním poměrem na dobu určitou.
Problém ve výši financí v tabulce je podle mého názoru zejména u těch příslušníků, kteří jsou zařazeni ve směnném provozu (příplatky so, ne, svátek) a mají krátkou praxi. U směnových příslušníku s delší dobou praxe již dochází k výraznějším finančním skokům mezi jednotlivými stupni (jeden stupeň cca 700 až 1 000 kč, dříve to bylo 200-300 kč), tudíž by si neměli pohoršit tak výrazně nebo vůbec. Tyto tarifní stupně jsou jistě vítaným jevem, přesto si myslím, že rozdíl mezi jednotlivými stupni je hodně výrazný. Zajímalo by mě, co chce Listina základních práv a svobod říct svou větou v článku 28: Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci. Jinými slovy – za stejnou práci, stejnou odměnu?
- příplatek za vedení
Další zajímavá položka. Příplatek za vedení je měsíčně poskytovanou složkou služebního příjmu, na niž má nárok vedoucí příslušník. Konkrétní rozpětí příplatků za vedení stanoví ředitel bezpečnostního sboru. V loňském roce jsem za funkci operačního důstojníka měl přiznaný příplatek za vedení ve výši několika set korun. Právní formulace, za kterou mi byl tento příplatek přiznán se v novém zákoně, respektive v Pokynu generálního ředitele HZS ČR, kterým se stanoví rozpětí příplatků za vedení, nezměnila, tudíž nechápu, proč mi tento příplatek letos přiznán nebyl. Nicméně je to jeden z důvodů, proč jsem podal odvolání.
Je taky hodně zajímavé, že v některých krajích tento příplatek mají všichni operační důstojníci a v některých krajích pouze vedoucí operační důstojník směny. Jak je to možné, když oba dva výše zmíněné předpisy jsou platné ve všech krajích naprosto stejně? Zřejmě se tedy někde někdo mýlí…… Navíc v pokynu GŘ je horní hranice příplatku u příslušníka 4. řídící úrovně nižší než zákonem stanovená.
- příplatek za službu v zahraničí
Asi pojedu do Austrálie hasit požáry (-:
- zvláštní příplatek
Není nad zajímavější příplatek! Nárok na zvláštní příplatek má příslušník ve třech případech:
a) příslušník, který koná službu ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách
b) příslušník, který vykonává službu v prostředí s vysokou mírou ohrožení zdraví, jež vyžaduje použití izolačních dýchacích přístrojů (ve výši 500 Kč až 1 500 Kč měsíčně)
c) příslušník, který vykonává službu spojenou s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popřípadě k jiným závažným rizikům, nebo službu s mimořádnou psychickou zátěží (ve výši 3 000 Kč až 6 000 Kč měsíčně v I. skupině a 1 000 Kč až 4 000 Kč ve II. skupině), přičemž zařazení služebních činností do I. a II. skupiny a výši zvláštního příplatku pro služební místa v bezpečnostním sboru stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem.
Náš generální ředitel vydal pokyn, kterým se stanoví zařazení služebních činností do I. a II. skupiny a výše zvláštního příplatku pro služební místa v Hasičském záchranném sboru ČR. Tady se mi nelíbí několik věcí.
- zařazení většiny výjezdových hasičů do II. stupně, čili tam, kde jsou např. i příslušníci OPIS, či příslušníci zařazení na služebních místech, se kterými je spojena zvýšená, značná, vysoká nebo velmi vysoká psychická námaha Co může být cennějšího než lidský život, či zdraví? Nebo si příslušník zařazený na místě se zvýšenou psychickou námahou může přivodit nějakou újmu? To snad aby chodil na preventivky k psychologovi. Je to smutné a nedůstojné vůči výjezdovým hasičům. Život a zdraví je postaveno pod úroveň psychické zátěže. Tak např. náměstek ředitele HZS kraje či ředitel kanceláře ředitele HZS kraje má nárok na zvláštní příplatek ve stejné kategorii (písmeno c) až do výše 4 000 kč, ředitel odboru do výše 3 000 kč. Horní hranice většiny výjezdových hasičů je 3 200 kč.! Začínám se bát o své nadřízené, aby se jim něco nestalo. To aby začali chodit na periodické preventivní prohlídky taky každý rok!!! Když jde o peníze, jsou na prvních místech, jakmile jde o povinnost není o nich vidu ani slechu. Vzpomeňme na tragicky zesnulé kolegy, naposledy Dušana Lipovského…….
.
Pozn.: Na operativní poradě GŘ s řediteli HZS krajů z 10.1.2007 bylo uvedeno, že jedinou skupinou příslušníků, u které byl zaznamenán plošný propad, jsou na operačních střediscích operační důstojníci a technici. Proto byla vydána změna pokynu generálního ředitele upravujícího zvláštní příplatek, který příslušníkům na OPIS zvedl horní hranici ZP o tisíc korun. To znamená, že na OPIS je nyní horní hranice ZP pro operačního důstojníka 3 500,- kč Což je opět víc než oněch zmiňovaných 3 200 pro mokrého hasiče. Opravdu systémová změna………….
.
- stanovení výše zvláštního příplatku podle počtu zásahů. Při stanovení výše zvláštního příplatku se totiž vychází vždy ze statistických údajů o počtech zásahů, přičemž např. u příslušníků zařazených na stanicích, u nichž je průměrný počet zásahů v rozmezí do 99 ročně, se dolní hranice rozpětí snižuje o 30% Co je to za blbost? Důvodem je nejspíš to, aby hasiči, kteří jdou se svou kůží častěji na trh, byli ohodnoceni lépe. Je tomu ale tak? Stanice, která má více výjezdů, má zpravidla i více příslušníků. Při přepočítání výjezdů stanice na počet sloužících příslušníků na stanici už můžeme ale dojít k jiným číslům. Co kdybychom tedy přiznávali zvláštní příplatek individuálně podle počtu zásahů toho či onoho hasiče? To by asi docházelo k dohadům, kdo pojede na zásah… ha, ha. Asi na KOPIS budeme zakládat více událostí, aby se zvedly počty zásahů a došlo k navýšení zvláštního příplatku (-:
.
- osobní příplatek
Osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Rozhodnutí o přiznání, změně nebo odejmutí osobního příplatku musí být písemně odůvodněno. Osobní příplatek lze určit až do výše 60 % základního tarifu příslušníka. Příslušníka, který je uveden v § 117 odst.
.
Hovoří se taky o tom, pokud by někomu z příslušníků hrozil propad, je možné dorovnání osobním příplatkem. To je ovšem zcela nesystémové a byl by tím porušen zákon, který tuto složku přiznává jen za výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Nebo že by ti, komu hrozil propad, byli tímto motivováni a začali najednou pracovat mimořádně?
.
- odměna
Na znění těchto ustanovení se příliš nezměnilo, takže zázraky očekávat nebudeme……
.
- odměna za služební pohotovost
.
Není přímo složkou služebního příjmu, ale nás směnové příslušníky určitě zajímá. Za hodinu služební pohotovosti na služebně mimo dobu služby má příslušník nárok na odměnu ve výši 35 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 70 % poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku, který připadá na 1 hodinu služby v kalendářním měsíci, na který připadla služební pohotovost. Myslel jsem si, že dnem pracovního klidu se rozumí sobota, neděle, svátek. Byl jsem ale vyveden z „omylu“, když mi bylo řečeno, že dnem pracovního klidu se pro směnového příslušníka rozumí den nepřetržitého odpočinku. Tudíž nárok na 70% by měl jen ten, kdo by šel do práce právě v tento den, což je nepravděpodobné. Taky nevím, proč v poměrné části není započítán příplatek za vedení. Plusem je, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby v době služební pohotovosti. (viz služba přesčas)
.
Zajímavostí je, že ve služebním příjmu není zohledněna práce v sobotu, neděli, ve svátek či v noci. V odměně za služební pohotovost ovšem ano! To znamená, že příslušník, který bude mít pohotovost mimo služebnu v pracovní den, má nárok za hodinu služební pohotovosti na odměnu ve výši 10% a jde-li o den pracovního klidu ve výši 15%. poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku. Jinými slovy sezení doma v neděli je zohledněno, práce na služebně nikoli. A kdo myslíte, že tyto pohotovosti drží???
Jak je vidno, ve služebním příjmu byla posílena pevná složka na úkor složky pohyblivé, což je ohromně spravedlivé.
Výsluhové nároky
Odchodné
Příslušník, jehož služební poměr skončil a který vykonával službu alespoň po dobu 6 let, má nárok na odchodné. Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.
.
To neplatí, jestliže služební poměr příslušníka skončil propuštěním podle některých ustanovení § 42 odst. 1.
.
Výsluhový příspěvek
Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek. Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 3 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % měsíčního služebního příjmu a za dvacátý šestý a každý další ukončený rok služby o 1 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % měsíčního služebního příjmu.
To neplatí, jestliže služební poměr příslušníka skončil propuštěním podle některých ustanovení § 42 odst. 1.
Ať si říká, kdo chce, co chce a stěžuje si např. nízkou výměru výsluhového příspěvku, osobně vnímám tento příspěvek velmi kladně. Jenom se mi nelíbí jeho horní hranice. Nemyslím tím oněch 50%, spíše měla být stanovená konkrétní částka, kterou by příslušník nesměl překročit. V současnosti to jenom nahrává těm, co sedí na velmi dobrých židlích řadu let a jejich příspěvek se může vyšplhat klidně až na 40 000 měsíčně, což považuji za nehoráznost vůči všem ostatním pracujícím v tomto státě. Státní rozpočet taky není nafukovací, páni poslanci si zavařili sami.
Výše jsem se pozastavoval nad tím, proč není ZVS započítána do doby rozhodné pro výsluhové nároky, přičemž se započítává do praxe. Tak jen pro připomenutí. (-:
.
Závěr:
Co dodat na závěr? Pokud sledujete dění kolem sebe, nebo např. diskuse na: http://www.langer.cz/public/diskuse.php?menu=20
http://www.policista.estranky.cz/
pak jistě víte, že nejde jenom o nespravedlivé profinancování zákona, ale spousta věcí je v něm postavených na hlavu, sem tam je protiústavní a vůbec neodpovídá tomu, co je nám navenek prezentováno. Celkově lze říct, že výkonná složka, která je tím hlavním, je potlačena do pozadí a v popředí jsou ty, které jsou tady právě kvůli ní.
Pokud se se současným stavem nechcete smířit, můžete zavítat na:
http://www.policista.estranky.cz/
http://www.demonstrace.phorum.cz/
kde se dozvíte víc………
.
Chtěl bych taky poznamenat, že tento komentář není namířen proti žádnému konkrétnímu příslušníkovi nebo konkrétnímu bezpečnostnímu sboru ale pouze proti právním poměrům upravujícím služební poměr.
.
Máte-li dotazy, náměty, nebo se domníváte, že se mýlím, pošlete mi své připomínky na mou emailovou adresu firepolice@centrum.cz
.
Na úplný závěr stačí dodat: Titanic začíná nabírat hodně vody…. (-: (-: (-:
.
S pozdravem a přáním hodně sil David
Nemůže-li příslušník službu vykonávat z důvodu důležitých osobních překážek ve službě, má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu. Tyto překážky jsou např.:
- vyšetření nebo ošetření příslušníka ve zdravotnickém zařízení, (v nezbytně nutném rozsahu)
- doprovod manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět v souvislosti s porodem dítěte, (bohužel ne už na vlastní porod), (v nezbytně nutném rozsahu)
- doprovod člena rodiny do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření, jestliže to nezbytně vyžaduje jeho věk nebo zdravotní stav, (v nezbytně nutném rozsahu)
- nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadného dopravního prostředku, (no hurá!) (v nezbytně nutném rozsahu)
- vlastní svatba (2 dny), svatba dětí nebo rodičů (1 den)
- obstarání pohřbu člena rodiny včetně účasti na něm (2 dny), účast na pohřbu člena rodiny (1 den)
Služební volno bez poskytnutí služebního příjmu
Příslušníkovi se na jeho žádost poskytne služební volno bez poskytnutí služebního příjmu, nebrání-li tomu vážný zájem služby. No, někdy to zkusím a bude mi řečeno: „Až budeš mít vybranou dovolenou“.
Ozdravný pobyt
Příslušník, jehož služební poměr trval alespoň 15 let, má nárok na ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 dnů nepřetržitě v kalendářním roce. Tak se hází všichni do jednoho pytle! No aspoň někde jsme si rovni (-: I když, mokří hasiči by si tady měli být rovnější (-: Všichni jistě chápete proč. Neberu kancelářským nárok na ozdravný pobyt, ale neměl by aspoň tady být nějaký rozdíl? Zjevně není vůle. V kancelářích mají mnohdy vyšší rizikový příplatek, na preventivky nechodí každý rok a přitom mají nárok na ozdravný pobyt za stejných podmínek! Výjezdovým navíc vezmou dvě směny dodatkové dovolené za službu zdraví škodlivou a zvlášť obtížnou………To je vskutku spravedlivý systém!
Odpovědnost příslušníka za škodu
Příslušník odpovídá bezpečnostnímu sboru za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním. Příslušník je povinen uhradit bezpečnostnímu sboru skutečnou škodu v penězích nebo uvedením věci do předešlého stavu. Výše náhrady škody se určí s přihlédnutím k míře zavinění příslušníka. Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního služebního příjmu.
Příslušník neodpovídá za škodu, která vyplývá z rizika výkonu služby. Už vidím, jak se tím vychází vstříc……
Naproti tomu je dobré vědět, že bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu na věci, kterou nosí běžně do služby, jestliže si ji odloží ve služebně na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Bezpečnostní sbor dále odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem. Za služební úraz se ovšem nepovažuje úraz vzniklý při cestě do služby a zpět, při ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k němu a zpět (vyjma vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedené na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci včetně cesty k němu a zpět). Služebním úrazem je také úraz, který příslušník utrpěl při cestě do místa plnění služebních úkolů a zpět při vyslání na služební cestu, na studijní pobyt nebo při převelení.
Služební příjem
Ano, to je to gró, proč vlastně chodíme do práce. Za odvedenou práci, požadujeme odměnu. Slovy Listiny základních práv a svobod máme „právo na spravedlivou odměnu za práci“. Jak se však tahle spravedlivá odměna po novém roce změnila?
Nové povinnosti a omezení práv příslušníků měly být podle důvodové zprávy k zákonu o služebním poměru vykompenzovány navýšením finančních prostředků v řádu několik desítek procent. To byla i slova našich některých poslanců. Bohužel finanční prostředky na rozjezd nového zákona se nenašly, a tak se přistoupilo v roce 2004 k jeho odložení. A tak se to ještě opakovalo. Finanční prostředky se však nenašly ani v roce 2006 (pro poslance to neplatí, pro ně se našly), ale při porodních bolestech, kdy se rodila naše vláda, nebyla vůle, aby se zákon opět odložil. Zatímco státní zaměstnanci dostali přidáno v průměru 5%, pro příslušníky bezpečnostních sborů měly být uvolněny finance pro nárůst 7,5%. A ejhle, dostal jsem platový výměr, spočítal si plat za rok 2006 (bez odměn), podělil
Složky služebního příjmu:
- základní tarif
Na konci roku vydala vláda nařízením stupnici základních tarifů. Hodně nešťastnou…. Alespoň pro směnové příslušníky, u nichž došlo k navýšení proti základní tabulce denních zaměstnanců o 10%. (do 10% navýšení základního tarifu zahrnuli takřka vše co mohli - příplatky za noční, so, ne a svátky) Na první pohled pěkné. Jenže v roce
Pokud vám bude „deňák“ tvrdit, že si proti roku 2006 pohoršil, tak buď lže, nebo měl vysoké osobní, které je prozatím u naší organizace pozastaveno a čeká se, jak se to finančně vyvrbí.
Tarifní třída a tarifní stupeň
Pro služební místo příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Vláda stanovila nařízením katalog činností v bezpečnostních sborech, kde dochází k zařazení příslušníků do jednotlivých tarifních tříd podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti jimi vykonávané činnosti. Základní charakteristiky tarifních tříd příslušníků bezpečnostních sborů jsou uvedeny v příloze č.1 zákona o služebním poměru. Můžete si je přečíst, já tomu ale nerozumím (-:
Komentář k zařazování do tarifních tříd asi není třeba, obrázek jste si určitě již udělali. Stačí se podívat např. na zařazení operačních techniků a operačních důstojníků na krajském operačním a informačním středisku. V 16 tarifní tabulce byl rozdíl mezi OT a OD jedna třída a teď v 11 tarifní je dvě. Člověk by řekl, že když jde počet tarifů dolů, měly by se rozdíly zmenšovat. A takových věcí by se našlo.
Základní tarify se v tarifních třídách odstupňovávají podle získaných odborných zkušeností ve tříletých časových úsecích do 12 tarifních stupňů, přičemž získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe. Tady je zajímavé, že se do praxe započítává i doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby. Přitom tato doba se nezapočítává do doby rozhodné pro výsluhové nároky ani do doby trvání služebního poměru, která je podstatná pro zařazení do služební hodnosti a pro určení služebního poměru na dobu neurčitou. To se mi jeví nelogické. Proč? Jak se může základní vojenská služba započítávat do praxe a přitom ne do doby trvání služebního poměru? Nemělo by to být spíš obráceně? Vždyť základní vojenská služba je přece službou státu a z toho vyplývá, že by se tedy měla započítávat zejména do doby rozhodné pro určení výsluhových nároků. Tak jakápak praxe? Jedině hasič na vojně. Prostě nerozumím…..
Je tady přece jen jedno pozitivum, ale jen na oko. Příslušníci, kteří nesplňují stanovený stupeň vzdělání již nemají krácenou praxi pro určení platového stupně, ale je jim započítaná celá praxe. Toto pozitivum je ale vyváženo služebním poměrem na dobu určitou.
Problém ve výši financí v tabulce je podle mého názoru zejména u těch příslušníků, kteří jsou zařazeni ve směnném provozu (příplatky so, ne, svátek) a mají krátkou praxi. U směnových příslušníku s delší dobou praxe již dochází k výraznějším finančním skokům mezi jednotlivými stupni (jeden stupeň cca 700 až 1 000 kč, dříve to bylo 200-300 kč), tudíž by si neměli pohoršit tak výrazně nebo vůbec. Tyto tarifní stupně jsou jistě vítaným jevem, přesto si myslím, že rozdíl mezi jednotlivými stupni je hodně výrazný. Zajímalo by mě, co chce Listina základních práv a svobod říct svou větou v článku 28: Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci. Jinými slovy – za stejnou práci, stejnou odměnu?
- příplatek za vedení
Další zajímavá položka. Příplatek za vedení je měsíčně poskytovanou složkou služebního příjmu, na niž má nárok vedoucí příslušník. Konkrétní rozpětí příplatků za vedení stanoví ředitel bezpečnostního sboru. V loňském roce jsem za funkci operačního důstojníka měl přiznaný příplatek za vedení ve výši několika set korun. Právní formulace, za kterou mi byl tento příplatek přiznán se v novém zákoně, respektive v Pokynu generálního ředitele HZS ČR, kterým se stanoví rozpětí příplatků za vedení, nezměnila, tudíž nechápu, proč mi tento příplatek letos přiznán nebyl. Nicméně je to jeden z důvodů, proč jsem podal odvolání.
Je taky hodně zajímavé, že v některých krajích tento příplatek mají všichni operační důstojníci a v některých krajích pouze vedoucí operační důstojník směny. Jak je to možné, když oba dva výše zmíněné předpisy jsou platné ve všech krajích naprosto stejně? Zřejmě se tedy někde někdo mýlí…… Navíc v pokynu GŘ je horní hranice příplatku u příslušníka 4. řídící úrovně nižší než zákonem stanovená.
- příplatek za službu v zahraničí
Asi pojedu do Austrálie hasit požáry (-:
- zvláštní příplatek
Není nad zajímavější příplatek! Nárok na zvláštní příplatek má příslušník ve třech případech:
a) příslušník, který koná službu ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách
b) příslušník, který vykonává službu v prostředí s vysokou mírou ohrožení zdraví, jež vyžaduje použití izolačních dýchacích přístrojů (ve výši 500 Kč až 1 500 Kč měsíčně)
c) příslušník, který vykonává službu spojenou s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popřípadě k jiným závažným rizikům, nebo službu s mimořádnou psychickou zátěží (ve výši 3 000 Kč až 6 000 Kč měsíčně v I. skupině a 1 000 Kč až 4 000 Kč ve II. skupině), přičemž zařazení služebních činností do I. a II. skupiny a výši zvláštního příplatku pro služební místa v bezpečnostním sboru stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem.
Náš generální ředitel vydal pokyn, kterým se stanoví zařazení služebních činností do I. a II. skupiny a výše zvláštního příplatku pro služební místa v Hasičském záchranném sboru ČR. Tady se mi nelíbí několik věcí.
- zařazení většiny výjezdových hasičů do II. stupně, čili tam, kde jsou např. i příslušníci OPIS, či příslušníci zařazení na služebních místech, se kterými je spojena zvýšená, značná, vysoká nebo velmi vysoká psychická námaha Co může být cennějšího než lidský život, či zdraví? Nebo si příslušník zařazený na místě se zvýšenou psychickou námahou může přivodit nějakou újmu? To snad aby chodil na preventivky k psychologovi. Je to smutné a nedůstojné vůči výjezdovým hasičům. Život a zdraví je postaveno pod úroveň psychické zátěže. Tak např. náměstek ředitele HZS kraje či ředitel kanceláře ředitele HZS kraje má nárok na zvláštní příplatek ve stejné kategorii (písmeno c) až do výše 4 000 kč, ředitel odboru do výše 3 000 kč. Horní hranice většiny výjezdových hasičů je 3 200 kč.! Začínám se bát o své nadřízené, aby se jim něco nestalo. To aby začali chodit na periodické preventivní prohlídky taky každý rok!!! Když jde o peníze, jsou na prvních místech, jakmile jde o povinnost není o nich vidu ani slechu. Vzpomeňme na tragicky zesnulé kolegy, naposledy Dušana Lipovského…….
.
Pozn.: Na operativní poradě GŘ s řediteli HZS krajů z 10.1.2007 bylo uvedeno, že jedinou skupinou příslušníků, u které byl zaznamenán plošný propad, jsou na operačních střediscích operační důstojníci a technici. Proto byla vydána změna pokynu generálního ředitele upravujícího zvláštní příplatek, který příslušníkům na OPIS zvedl horní hranici ZP o tisíc korun. To znamená, že na OPIS je nyní horní hranice ZP pro operačního důstojníka 3 500,- kč Což je opět víc než oněch zmiňovaných 3 200 pro mokrého hasiče. Opravdu systémová změna………….
.
- stanovení výše zvláštního příplatku podle počtu zásahů. Při stanovení výše zvláštního příplatku se totiž vychází vždy ze statistických údajů o počtech zásahů, přičemž např. u příslušníků zařazených na stanicích, u nichž je průměrný počet zásahů v rozmezí do 99 ročně, se dolní hranice rozpětí snižuje o 30% Co je to za blbost? Důvodem je nejspíš to, aby hasiči, kteří jdou se svou kůží častěji na trh, byli ohodnoceni lépe. Je tomu ale tak? Stanice, která má více výjezdů, má zpravidla i více příslušníků. Při přepočítání výjezdů stanice na počet sloužících příslušníků na stanici už můžeme ale dojít k jiným číslům. Co kdybychom tedy přiznávali zvláštní příplatek individuálně podle počtu zásahů toho či onoho hasiče? To by asi docházelo k dohadům, kdo pojede na zásah… ha, ha. Asi na KOPIS budeme zakládat více událostí, aby se zvedly počty zásahů a došlo k navýšení zvláštního příplatku (-:
.
- osobní příplatek
Osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Rozhodnutí o přiznání, změně nebo odejmutí osobního příplatku musí být písemně odůvodněno. Osobní příplatek lze určit až do výše 60 % základního tarifu příslušníka. Příslušníka, který je uveden v § 117 odst.
.
Hovoří se taky o tom, pokud by někomu z příslušníků hrozil propad, je možné dorovnání osobním příplatkem. To je ovšem zcela nesystémové a byl by tím porušen zákon, který tuto složku přiznává jen za výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Nebo že by ti, komu hrozil propad, byli tímto motivováni a začali najednou pracovat mimořádně?
.
- odměna
Na znění těchto ustanovení se příliš nezměnilo, takže zázraky očekávat nebudeme……
.
- odměna za služební pohotovost
.
Není přímo složkou služebního příjmu, ale nás směnové příslušníky určitě zajímá. Za hodinu služební pohotovosti na služebně mimo dobu služby má příslušník nárok na odměnu ve výši 35 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 70 % poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku, který připadá na 1 hodinu služby v kalendářním měsíci, na který připadla služební pohotovost. Myslel jsem si, že dnem pracovního klidu se rozumí sobota, neděle, svátek. Byl jsem ale vyveden z „omylu“, když mi bylo řečeno, že dnem pracovního klidu se pro směnového příslušníka rozumí den nepřetržitého odpočinku. Tudíž nárok na 70% by měl jen ten, kdo by šel do práce právě v tento den, což je nepravděpodobné. Taky nevím, proč v poměrné části není započítán příplatek za vedení. Plusem je, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby v době služební pohotovosti. (viz služba přesčas)
.
Zajímavostí je, že ve služebním příjmu není zohledněna práce v sobotu, neděli, ve svátek či v noci. V odměně za služební pohotovost ovšem ano! To znamená, že příslušník, který bude mít pohotovost mimo služebnu v pracovní den, má nárok za hodinu služební pohotovosti na odměnu ve výši 10% a jde-li o den pracovního klidu ve výši 15%. poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku. Jinými slovy sezení doma v neděli je zohledněno, práce na služebně nikoli. A kdo myslíte, že tyto pohotovosti drží???
Jak je vidno, ve služebním příjmu byla posílena pevná složka na úkor složky pohyblivé, což je ohromně spravedlivé.
Výsluhové nároky